36 C 50/2024-49 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, ve znění jejích doplnění domáhala zaplacení částky 11 396 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 26. 10. 2022 spolu žalobkyně, a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky (žalobkyně v žalobě neuvedla konkrétní výši finančních prostředků, které měly být žalované poskytnuty).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“).4. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Soud má za to, že tvrzení žalobkyně o tom, že byla uzavřena úvěrová smlouva, ani že žalobkyně poskytla žalované jakékoli finanční prostředky, nebylo prokázáno, neboť žalobkyně ve své žalobě, ani později, řádně neoznačila žádný důkaz prokazující sjednání úvěrové smlouvy, ani poskytnutí finančních prostředků žalobkyní žalované. S ohledem na uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). Pro úplnost soud uvádí, že byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene tvrzení (zejména jde-li o výši finančních prostředků poskytnutých žalobkyní žalované) a břemene důkazního, jelikož se však žalobkyně k jednání, které se ve věci konalo, nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř., neboť toto je účastníkům dáváno výhradně na jednání před soudem.7. S ohledem na důvody nevyhovění žalobě soud pro nadbytečnost neprováděl následující žalobkyní označené důkazy: dotaz na banku ohledně majitele účtu č. , č. účtu, ; žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, .8. Důkaz dotazem na banku ohledně provedení „platby“ v říjnu 2022 soud neprováděl, neboť se nejedná o řádně a způsobile, resp. jednoznačně a konkrétně, označený důkazní návrh – žalobkyně navrhuje dotaz ohledně toho „zda byla v měsíci říjnu 2022 provedena výše uvedená platba“, jelikož však v celé žalobě není uvedeno, v jaké výši měla být předmětná platba provedena, nejedná se o řádně a způsobile označený důkazní návrh.9. Veškeré listiny soudu zaslané spolu s žalobou a jejími doplněními, ale jako důkazy neoznačené, soud jako důkaz neprováděl, když tyto nebyly k důkazu navrženy a navíc ani není zřejmé, z jakého důvodu a k prokázání jakého konkrétního tvrzení žalobkyně byly předkládány. Část H) formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu slouží toliko k připojení příloh k žalobě v listinné podobě, nenahrazuje však žádným způsobem řádné označení důkazních návrhů v samotném textu žaloby. Soud v této souvislosti rovněž zdůrazňuje, že není jeho povinností ze všech listin mu žalobkyní zaslaných nahrazovat z nich zjištěnými skutečnosti povinnost tvrzení a důkazní žalobkyně, neboť žalobkyně by tak zcela nepřípustně svoji povinnost řádně tvrdit a prokazovat (včetně řádného označení důkazů) přesouvala na soud, aby na základě provedeného dokazování dovodil, co žalobkyně požaduje, a dále by si žalobkyně tímto postupem nepřípustně značně zjednodušovala vypracování žaloby a spoléhala na to, že nedostatek jejího úsilí nahradí soud úsilím vlastním (obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 215/2003 ze dne 31. 12. 2009).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci byla zcela úspěšná žalovaná, měla by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.