37 C 10/2024-40 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalovaný nárok dovozovala z pohledávky vzniklé na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , dne , datum, (dále jen „původní věřitel“). Na základě této smlouvy původní věřitel půjčil žalované částku , částka, s tím, že měla původnímu věřiteli vrátit v 60 týdenních splátkách celkem , částka, . Při uzavření smlouvy žalovaná rovněž zvolila doplňkovou službu pojištění schopnosti splácet, za níž se zavázala zaplatit částku , částka, . Žalovaná na svůj dluh částečně plnila, zbývající část dlužné částky žalobkyně uplatňuje v tomto řízení, neboť tuto pohledávku nabyla od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudil původní věřitel schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s náležitou odbornou péčí. Žalobkyně rovněž tvrdila, že žalovaná svůj dluh písemně uznala dne , datum, .2. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení pasivní a k věci se nijak nevyjádřila.3. Soud ve věci konal ústní jednání dne , datum, , na které byly účastníci řádně předvoláni. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:5. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek) uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou. Žalovaná při uzavření smlouvy o zápůjčce převzala od původního věřitele v hotovosti částku , částka, , za což se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku , částka, tvořenou zápůjčkou ve výši , částka, , poplatkem ve výši , částka, složeným z úroku ve výši , částka, , odměny za administrativní činnost ve výši , částka, a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, a pojistné ve výši , částka, . Částku ve výši , částka, se pak zavázala vrátit původnímu věřiteli v 60 týdenních splátkách po , částka, (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Současně se smlouvou o spotřebitelském úvěru žalovaná s původním věřitelem podepsala zařazení zákazníka do pojistného programu, kterým přistoupila coby pojištěný ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr, v němž původní věřitel vystupoval jako pojistník a společnost , právnická osoba, , jako pojistitel. Původní věřitel před poskytnutím úvěru při vyplnění zákaznické karty zjistil, že žalovaná bydlela v nájemním bydlení, vydělávala si jako kuchařka, její průměrný měsíční čistý příjem za období , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl ve výši , částka, a její odhadované měsíční výdaje byly ve výši , částka, (, částka, bydlení a , částka, osobní výdaje). Měla být bez vyživovací povinnosti. Žalovaná měla zápůjčku u jiné společnosti ve výši , částka, měsíčně a u původního věřitele měla ještě z předchozího období jednu nesplacenou zápůjčku – společně s nově sjednanou zápůjčkou měla splácet , částka, měsíčně. Údaje měly být ověřeny podle výpisů výplatních pásek, pracovní smlouvy, složenek o příjmech a nájemní smlouvou (karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr). Žalované byly v období od , Anonymizováno, prováděny exekutorské srážky ze mzdy v různé výši v závislosti na výši jejího čistého výdělku. V , Anonymizováno, činila její čistá mzda , částka, a sraženo jí bylo , částka, , v , Anonymizováno, činila její čistá mzda , částka, a sraženo jí bylo , částka, a v , Anonymizováno, činila její čistá mzda z důvodu mimořádných odměn , částka, a sraženo jí bylo , částka, (výplatní pásky za období , Anonymizováno, ). Podle předložené nekompletní nájemní smlouvy (pouze strana 1 a 4) měla žalovaná bydlet v nájemním bytě se svým , Anonymizováno, narozeným v roce , Anonymizováno, (nájemní smlouva). Podle příjmových pokladních dokladů platila žalovaná nájemné za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku uhradila částku , částka, (tvrzení žalobkyně). Žalovaná byla o postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni vyrozuměna dopisem ze dne , datum, (oznámení o postoupení ze dne , datum, vč. podacího lístku). Dlužnou částku pak žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně (předžalobní výzva ze dne , datum, vč. podacího lístku). Žalobkyní byla předložena i listina nazvaná jako uznání dluhu ze dne , datum, podepsaná žalovanou. Obsahem listiny bylo uznání existence dluhu vůči původnímu věřiteli, ovšem v místě určeném pro specifikaci výše dluhu není uvedeno ničeho (uznání dluhu ze dne , datum, ).6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.7. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.8. Protože původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil spornou pohledávku dle 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.9. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.10. Soud učinil závěr, že mezi původním věřitelem, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen „ZSÚ“).11. Původní věřitel tedy byl povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalované-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje popsaná zápůjčka ve výši , částka, . Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.12. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci původní věřitel nedostál povinnosti stanovené mu v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit poskytnutou zápůjčku. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel zkoumal příjmy a výdaje žalované, a to na základě žalovanou poskytnutých informací, které si následně ověřil, což mělo být zaneseno v zákaznické kartě. Soudu byla sice předložena zákaznická karta a odkazované dokumenty, ovšem při jejich kritickém zkoumání je zjevné, že z nich vyplývají pochybnosti o jejich pravdivosti, resp. schopnosti žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Především ohledně předložených výplatních pásek je zjevné, že příjmy žalované byly v daném období menší než uvedla, neboť byly zatíženy pravidelnými exekučními srážkami ze mzdy. Po provedení těchto srážek bylo žalované vypláceno přibližně , Anonymizováno, měsíčně. Výjimku tvořil měsíc , Anonymizováno, , kdy jí byly vyplaceny mimořádné odměny, což ovšem je nutné brát jako ojedinělou, a nikoliv pravidelnou složku příjmu.13. Rovněž ohledně výdajů na bydlení je uveden náklad ve výši poloviny placeného měsíčního nájemného, ovšem z nájemní smlouvy vyplývá, že s žalovanou v bytě bydlel pouze v té době , Anonymizováno, syn, a nikoliv partner, kterého uvedla v žádosti o spotřebitelský úvěr. Vůči tomuto synovi pak nepochybně musela mít v té době vyživovací povinnost, která v žádosti vůbec nebyla zmíněna. Rovněž z důvodu předložení neúplné nájemní smlouvy nelze ověřit, zdali nájemné zahrnovalo také poplatky spojené s užíváním bytu, či nikoliv. Na straně výdajů pak byl uveden pravidelný výdaj na splátky jiných úvěrů ve výši , částka, měsíčně.14. Shora uvedené zjevné rozpory a pochybnosti mezi údaji uvedenými v žádosti o úvěr a doloženými listinami pak v původním věřiteli měly při vynaložení odborné péče vzbudit pochybnosti a potřebu jejich vyjasnění. V případě, že by k odstranění nedošlo