37 C 248/2024-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které měl žalovaný vrátit dne , datum, , a to včetně ujednaných poplatků ve výši , částka, . Pro případ prodlení na straně žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny. Celková dlužná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši , částka, , z poplatků ve výši , částka, a ze smluvní pokuty ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, . Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, , příslušenství a náhrady nákladů řízení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní.Soud nařídil jednání na den , datum, , ze kterého se žalobkyně omluvila prostřednictvím jejího zástupce a souhlasila s rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez omluvy nedostavil.Soud z žalobkyní předložených listinných důkazů po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela prostřednictvím internetu dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, na jejímž základě byly žalovanému téhož dne převodem na bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které měl žalovaný vrátit dne , datum, , a to včetně ujednaných poplatků v celkové výši , částka, . Žalovaný v termínu splatnosti, jakož ani později, ničeho nevrátil (nezaplatil), třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Pro případ prodlení na straně žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny. Před sjednáním úvěru žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho pravidelných příjmů a výdajů a dospěla k závěru, že disponibilní zůstatek dostačuje k zaplacení poskytnutého úvěru.Celková dlužná částka, kterou žalovaný žalobkyni nevrátil , částka, a je složena z nesplacené jistiny ve výši , částka, , z poplatků v souhrnné výši , částka, a ze smluvní pokuty ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, .Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jež byla za použití § 562 odst. 1 o. z. prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřena v písemné formě, na jejímž základě byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 o. z.) a současně zaplatit související poplatky a smluvní úrok. Uvedené povinnosti byly žalovaným porušeny, když ničeho nevrátil a nezaplatil, čímž se ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení se splnění povinnosti žalobkyni vzniklo právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle § 2048 a násl. o. z., kterou žalobkyně požadovala za období 90 dnů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.