37 C 39/2024-45 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uplatněný nárok dovozovala z titulu smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , kterou měla s žalovanou uzavřít dne , datum, prostřednictvím webového rozhraní na stránce , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku , částka, s tím, že žalovaná tuto částku vrátí ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách ve výši , částka, společně s úrokem ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, (celkem , částka, ). Žalovaná částka se skládá z nesplacené části jistiny úvěru ve výši , částka, , částky , částka, za zaslání oznámení o prodlení, smluvní pokuty v celkové výši , částka, (0,1 % denně z částky dlužné splátky počítané od prvního dne prodlení až do výše , částka, za dílčí splátku, konkrétně za splátky č. , hodnota, , 4 a 6 až 17) a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí prověřila úvěruschopnost žalované v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Za tímto účelem vycházela z informací poskytnutých žalovanou, dále z listin, které doložila a také z lustrace žalované v systému společnosti , Anonymizováno, . a v insolvenčním rejstříku. Žalovaná úvěr splácela následovně: dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, .2. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala a po celou dobu řízení byla neaktivní.3. Soud ve věci konal dvě jednání ve dnech , datum, a , datum, , kterých se zúčastnil zástupce žalobkyně, žalovaná se bez omluvy nedostavila.4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná odsouhlasily dne , datum, prostřednictvím webového rozhraní provozovaného žalobkyní na stránce , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku , částka, (potvrzení o platbě ze dne , datum, ) s tím, že žalovaná tuto částku vrátí ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách ve výši , částka, společně s úrokem ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, (celkem , částka, ) (smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ). K ověření totožnosti žalované před uzavřením smlouvy došlo tak, že žalovaná se zaregistrovala na uvedené webové stránce a předložila kopii občanského průkazu a rodného listu (kopie OP žalované, kopie rodného listu žalované). K odsouhlasení smlouvy žalovanou došlo zadáním unikátního kódu zaslaného žalobkyní jako variabilní symbol s potvrzovací platbou na účet žalované (smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ). Před odsouhlasením znění smlouvy žalovaná vyplnila žádost o úvěr, ve které uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s průměrnou čistou měsíční mzdou , částka, , průměrné měsíční náklady na bydlení činí , částka, , nemá vyživovací povinnost, průměrné měsíční náklady na splátky jiných úvěrů činí , částka, , celkové průměrné měsíční výdaje činí , částka, a celková výše nesplacených úvěrů činí , částka, . Dále uvedla, že je svobodná a dosáhla středoškolského vzdělání (žádost o úvěr ze dne , datum, , výpis z interního scoring systému žalobkyně). Žalovaná rovněž předložila kopii listinného výpisu z bankovního účtu za období od , datum, do , datum, , ze kterého vyplývá příchozí mzda ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, . Dne , datum, byla evidována odchozí inkasní platba s popisem „, právnická osoba, “ ve výši , částka, , dne , datum, byla evidována odchozí platba s popisem „Spl. úv. , Anonymizováno, “ ve výši , částka, a dne , datum, byla evidována odchozí platba s popisem „půjčka“ ve výši , částka, . Z výpisu dále vyplývá, že žalovaná k datu , datum, splácela u banky úvěr ve zbývající výši , částka, prostřednictvím úvěrového účtu č. , tel. číslo, . K úhradě zbývalo , Anonymizováno, splátek a žalovaná nebyla v prodlení s úhradou závazků z této smlouvy (výpis z bankovního účtu žalované za období od , datum, do , datum, ). Žalovaná byla od , datum, zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, (pracovní smlouva ze dne , datum, ). Její mzda za březen , Anonymizováno, činila , částka, , za duben , Anonymizováno, činila , částka, a za květen , částka, . Nebyly jí prováděny žádné exekuční srážky (výplatní pásky za období , Anonymizováno, ). Žalobkyně provedla před odsouhlasením smlouvy lustraci žalované v registru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který sdružuje přibližně 30 právnických osob, převážně nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů a jednu banku (výpis z registru , Anonymizováno, , webová stránka , Anonymizováno, ). Žalovaná úvěr splácela následovně: dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, (tvrzení žalobkyně). Dne , datum, zaslal zástupce žalobkyně předžalobní výzvu žalované s tím, aby zaplatila dlužnou částku ve lhůtě 7 dnů následujících po dni odeslání této výzvy. Výzva byla odeslána , datum, (předžalobní upomínka včetně podacího lístku).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.6. Soud učinil závěr, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., přičemž je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZSÚ“).7. Žalobkyně tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.8. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci žalobkyně nedostála povinnosti stanovené v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr. Žalobkyně uvedla, že zkoumala příjmy a výdaje žalované, a to na základě žalovanou poskytnutých informací, dále nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a registru , Anonymizováno, a údaje vyhodnotila na základě interního scoringového modelu.9. Z dokazování vyplynulo, že ohledně pravidelných měsíčních příjmů žalované žalobkyně získala dostatečné informace. Z pracovní smlouvy vyplynulo, že žalovaná je déle než rok a půl zaměstnaná u stejného zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou a její průměrná čistá měsíční mzda činí vždy alespoň , částka, . Tuto skutečnost ostatně sama uvedla do žádosti o úvěr a doložila aktuálními výplatními páskami za tři předcházející měsíce.10. Soud nicméně shledal jako nedostatečnou péči, s níž žalobkyně přistoupila k vyhodnocení výdajů žalované. Ta v žádosti o úvěr uvedla, že její celkové měsíční výdaje činí , částka, , průměrné měsíční náklady na splátky jiných úvěrů činí , částka, a celková výše nesplacených úvěrů činí , částka, . Z uvedeného žalobkyně dovodila, že po odečtení deklarovaných výdajů od příjmů, zbývá žalované , částka, , přičemž tuto částku interně z opatrnosti násobí korekčním koeficientem 0,9. Žalovaná tedy dle žalobkyně operovala disponibilním příjmem , částka, (, částka, x 0,9), což mělo dostačovat k placení sjednané měsíční splátky ve výši , částka, . Soud by s touto úvahou souhlasil, pokud by ovšem z dalších předložených dokumentů nevyplývaly zřejmé rozpory s údaji tvrzenými v žádosti o úvěr. V tomto ohledu soud považuje za stěžejní předložený výpis z bankovního účtu žalované, ze kterého vyplývá, že v rámci měsíce května , Anonymizováno, byla evidována odchozí inkasní platba s popisem „, právnická osoba, “ ve výši , částka, , odchozí platba s popisem „Spl. úv. , Anonymizováno, “ ve výš