37 C 60/2024-48 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu ze dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že jde o pohledávku vzniklou na základě úvěrové smlouvy ze dne , datum, . Tu měla žalovaná uzavřít se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “ či „původní věřitel“), prostředky dálkové elektronické komunikace pomocí mobilního telefonu. Následně , Anonymizováno, pohledávku postoupilo žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , resp. dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný nárok představuje jistinu úvěru ve výši , částka, a související platby (smluvní úrok, smluvní pokutu, náklady na upomínání). Ohledně ověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že , Anonymizováno, učinilo schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila na jednáních konaných dne , datum, a , datum, . Uvedla, že je pravda, že se zaregistrovala do internetového systému , Anonymizováno, a půjčila si v , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, , kterou vrátila ve sjednaném termínu. Následně v , Anonymizováno, využila služeb , Anonymizováno, znovu a půjčila si , částka, , které už nevrátila. Ohledně zbylé částky , částka, uvedla, že tu si skrze její účet na , Anonymizováno, půjčil její tehdejší přítel , jméno FO, . Peníze byly poukázány na bankovní účet vedený na její jméno, k němuž měl také přístup. Tyto peníze měl prohrát v herně. Na podporu svých tvrzení soudu předložila printscreeny textové komunikace s , jméno FO, , Anonymizováno, , v níž komunikují ohledně čerpání úvěru.3. Na základě provedených důkazů a nesporných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se v , Anonymizováno, zaregistrovala prostřednictvím webového rozhraní , Anonymizováno, za účelem podání žádosti o spotřebitelský úvěr (nesporná tvrzení, výpis z účtu , Anonymizováno, ). Dne , datum, jí byla společností , Anonymizováno, poukázána na účet částka , částka, , kterou vrátila dne , datum, (výpis z účtu žalované za rok , Anonymizováno, ). Téhož dne žalovaná se , Anonymizováno, odsouhlasila úvěrovou smlouvu č. , tel. číslo, , jejíž součástí byly také obchodní podmínky , Anonymizováno, , a ve stejný den , Anonymizováno, poukázalo na bankovní účet žalované částku , částka, (nesporná tvrzení, smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , výpis z účtu žalované za rok , Anonymizováno, ). Strany ve smlouvě odsouhlasily, že , Anonymizováno, poskytne žalované na účet částku , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 30 dnů i se sjednaným úrokem ve výši , částka, (smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ). Následně , Anonymizováno, na bankovní účet žalované poukázalo částku , částka, dne , datum, a částku , částka, dne , datum, (nesporná tvrzení, výpis z účtu žalované za rok , Anonymizováno, , výpis z účtu žalované za rok , Anonymizováno, ). Ke dni , datum, byla pohledávka z uvedené úvěrové smlouvy postoupena ze , Anonymizováno, na žalobkyni (společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek mezi , Anonymizováno, a žalobkyní). Výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu a informovalo ji o postoupení pohledávky (výzva , Anonymizováno, k úhradě dlužné částky a informování ohledně postoupení pohledávky ze dne , datum, vč. podacího archu). Do dne vyhlášení rozsudku ve věci žalovaná nezaplatila na dluh žalobkyni ničeho.4. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Mezi , Anonymizováno, a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalovaná postupně čerpala částky , částka, , , částka, a , částka, , které byly prokazatelně společností , Anonymizováno, poukázány na její bankovní účet. Žalované se nepodařilo prokázat, že by čerpání částek , částka, a , částka, bylo provedeno jejím tehdejším přítelem, nicméně i kdyby se jí to podařilo, nešlo by o relevantní skutečnost, neboť všechny čerpané prostředky byly ve výsledku poukázány na její účet, což ani sama nerozporovala. Jakým způsobem byly prostředky následně použity již není v kontextu posuzované věci rozhodné.5. Úvěrová smlouva byla žalovanou sjednána v pozici spotřebitele (§ 419 o. z.), a proto je potřeba přihlížet také k úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy (dále jen „ZSÚ“). Zejména pak k § 86 a § 87 ZSÚ, které stanoví, že poskytovatel spotřebitelského úvěru (, Anonymizováno, ) je povinen s odbornou péčí zkoumat schopnost spotřebitele splatit poskytnutý úvěr. V tomto případě tomu tak nebylo, přičemž žalobní tvrzení v tomto ohledu zůstala velmi obecná a z provedených důkazů ani nic nenasvědčovalo tomu, že by , Anonymizováno, úvěruschopnost žalované zkoumala s odbornou péčí. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplní povinnost náležitého zkoumání úvěruschopnosti, je sjednaná úvěrová smlouva stižena sankcí absolutní neplatnosti, což nastalo i v tomto případě.6. S ohledem na absenci žalobkyně u prvního jednání ji soud nemohl poučit ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů v tomto ohledu. Toto poučení je možné udělit pouze v průběhu ústního jednání.7. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, avšak bylo prokázáno, že původní věřitel žalované poskytl částku celkem , částka, , posoudil soud právní vztahy mezi původním věřitelem, resp. žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzený původní věřitel přenechal obohacenému (žalované) bez právního důvodu uvedenou částku. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila ničeho a k vrácení tak stále zbývá částka , částka, , jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení souhrnné dlužné částky výzvou ze dne , datum, , a to ve lhůtě nejpozději do , datum, . K odeslání oznámení upomínky došlo , datum, , přičemž bylo žalované doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry její dispozice, a tedy v okamžiku, kdy jí bylo doručeno. Za den doručení pak lze považovat třetí pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o. z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalované doručena dne , datum, , přičemž s ohledem na poskytnutou lhůtu k plnění se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne , datum, a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.8. Soud rozhodnul o tom, že žalovaná je oprávněna dlužnou částku (včetně nákladů řízení) vrátit formou pravidelných měsíčních splátek tak, jak je uvedeno ve výroku I. (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť to sama navrhla a soud přihlédnul k její současné ekonomické situaci, kdy je příjemkyní pouze podpory v nezaměstnanosti a je matkou samoživitelkou.a. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 42,12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,06 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,94 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .9. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.).