37 C 76/2024-50 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem , částka, s příslušenstvím. Žalované nároky dovozovala z pohledávek vzniklých na základě smluv o spotřebitelském úvěru, které žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“). Na základě smlouvy ze dne , datum, původní věřitel půjčil žalované částku , částka, s tím, že měla původnímu věřiteli vrátit v 60 týdenních splátkách celkem , částka, . Při uzavření smlouvy žalovaná rovněž zvolila doplňkovou službu pojištění schopnosti splácet, za níž se zavázala zaplatit částku , částka, . Na základě smlouvy ze dne , datum, původní věřitel půjčil žalované částku , částka, s tím, že měla původnímu věřiteli vrátit v 60 týdenních splátkách celkem , částka, . Při uzavření smlouvy žalovaná rovněž zvolila doplňkovou službu pojištění schopnosti splácet, za níž se zavázala zaplatit částku , částka, . Žalovaná na svůj dluh částečně plnila, zbývající část dlužné částky žalobkyně uplatňuje v tomto řízení, neboť tuto pohledávku nabyla od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudil původní věřitel schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s náležitou odbornou péčí.2. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení pasivní a k věci se nijak nevyjádřila.3. Soud ve věci konal ústní jednání dne , datum, , na které byli účastníci řádně předvoláni. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:5. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou z titulu smluv o spotřebitelském úvěru (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek) uzavřených mezi původním věřitelem a žalovanou. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, převzala od původního věřitele v hotovosti částku , částka, , za což se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku , částka, (tvořenou zápůjčkou ve výši , částka, , poplatkem ve výši , částka, složeným z úroku ve výši , částka, , odměny za administrativní činnost ve výši , částka, a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, ) a pojistné ve výši , částka, . Částku ve výši , částka, a pojistné se pak zavázala vrátit původnímu věřiteli v 60 týdenních splátkách po , částka, (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Současně se smlouvou o spotřebitelském úvěru žalovaná s původním věřitelem podepsala zařazení zákazníka do pojistného programu, kterým přistoupila coby pojištěný ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr, v němž původní věřitel vystupoval jako pojistník a společnost , právnická osoba, , jako pojistitel. Žalovaná před poskytnutím úvěru při vyplnění zákaznické karty uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, je vedena v evidenci Úřadu práce od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , její měsíční čistý příjem (podpora v nezaměstnanosti) činí , částka, a její odhadované měsíční výdaje byly ve výši , částka, (, částka, bydlení a , částka, osobní výdaje). Měla být bez vyživovací povinnosti, ale uvedla, že v domácnosti žije s jejím otcem a dvěma nezaopatřenými dětmi. Příjem otce měl být , částka, měsíčně. Žalovaná splácela půjčku u původního věřitele ve výši , částka, měsíčně. Údaje měly být ověřeny podle výpisů výplatních pásek a nájemní smlouvou (karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, ). Žalované byla od Úřadu práce vyplacena podpora v nezaměstnanosti , částka, ve dnech , datum, a , datum, (screenshoty mobilního bankovnictví žalované). Žalovaná na poskytnutou půjčku hradila částku , částka, (tvrzení žalobkyně).6. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, převzala od původního věřitele v hotovosti částku , částka, , za což se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku , částka, tvořenou zápůjčkou ve výši , částka, , poplatkem ve výši , částka, složeným z úroku ve výši , částka, , odměny za administrativní činnost ve výši , částka, a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, a pojistné ve výši , částka, . Částku ve výši , částka, a pojistné se pak zavázala vrátit původnímu věřiteli v 60 týdenních splátkách po , částka, (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Současně se smlouvou o spotřebitelském úvěru žalovaná s původním věřitelem podepsala zařazení zákazníka do pojistného programu, kterým přistoupila coby pojištěný ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr, v němž původní věřitel vystupoval jako pojistník a společnost , právnická osoba, , jako pojistitel. Žalovaná před poskytnutím úvěru při vyplnění zákaznické karty uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, je vedena v evidenci Úřadu práce od , Anonymizováno, , její měsíční čistý příjem činil , částka, a její odhadované měsíční výdaje byly ve výši , částka, (, částka, bydlení a , částka, osobní výdaje). Měla být bez vyživovací povinnosti, ale uvedla, že v domácnosti žije s jejím otcem a dvěma nezaopatřenými dětmi. Příjem otce měl být , částka, měsíčně. Údaje měly být ověřeny podle složenek (příjmy) a nájemní smlouvou (karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, ). Žalované byla od Úřadu práce vyplacena podpora v nezaměstnanosti , částka, ve dnech , datum, , , datum, a , datum, (screenshoty mobilního bankovnictví žalované). Žalovaná na poskytnutou půjčku hradila částku , částka, (tvrzení žalobkyně).7. Z předložené nekompletní nájemní smlouvy (pouze strana 1 a 4) vyplývá, že nájemci jsou uvedení , jméno FO, , narozený v roce , Anonymizováno, , a , jméno FO, , narozená v roce , Anonymizováno, (nájemní smlouva).8. Žalovaná byla o postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni vyrozuměna dopisem ze dne , datum, (oznámení o postoupení ze dne , datum, vč. podacího lístku). Dlužnou částku pak žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně (předžalobní výzva ze dne , datum, vč. podacího lístku).9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.10. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.11. Protože původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil sporné pohledávky dle 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.12. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.13. Soud učinil závěr, že mezi původním věřitelem, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., přičemž je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvy spotřebitelské. S ohledem na spotřebitelský charakter smluv o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ZSÚ“).14. Původní věřitel tedy byl povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalované-spotřebitele splácet spotřebitelské úvěry – ve výši , částka, , resp. , částka, . Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.15. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci původní věřitel nedostál povinnosti stanovené mu v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím úvěrů s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit poskytnuté úvěry. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel zkoumal příjmy a výdaje žalované, a to na základě žalovanou poskytnutých informací, které si následně ověřil, což mělo být zaneseno v zákaznických kartách. Soudu byla sice předložena zákaznická karta a některé odkazované dokumenty, ovšem při jejich kritickém zkoumání je zjevné, že z nich vyplývají pochybnosti o jejich informační hodnotě, resp. o schopnosti žalované splácet poskytnuté úvěry. Co se týče příjmů žalované, tak ta podle jejích tvrzení