74 C 201/2024-35 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 14. 3. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 627 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 36,17 Kč a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná se jako fyzická osoba přihlásila dne 19. 9. 2020 do evidence poplatníků televizního poplatku. Žalovaná nedostála své poplatkové povinnosti a dluží žalobkyni televizní poplatky za období od 1. 8. 2023 do 30. 11. 2023 v celkové výši 540 Kč (4 x 135 Kč). Žalovaná svou povinnost nesplnila ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně, za kterou si žalobkyně účtuje náklady ve výši 87 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 36,17 Kč vznikl za období od prodlení s úhradou jednotlivých žalobou uplatňovaných televizních poplatků (vždy od 16. dne v měsíci) do 13. 3. 2024.2. Podáním ze dne 13. 9. 2024 vzala žalobkyně podanou žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla zastavení řízení, neboť žalovaná uhradila na žalobou uplatňovanou pohledávku částku ve výši 1 789,17 Kč, a to dne 21. 3. 2024. Po podání žaloby tak byla zaplacena celá žalobou uplatňovaná pohledávka.3. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství.4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala po zahájení řízení žalobu zcela zpět, avšak před zahájením jednání ve věci samé, soud řízení zastavil, aniž by bylo třeba souhlasu žalované.5. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalované (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaná (jiný účastník řízení).6. Z potvrzení o příchozí platbě ze dne 20. 9. 2024 plyne, že žalovaná uhradila dne 21. 3. 2024 na účet žalobkyně částku ve výši 1 790 Kč.7. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla vzata zpět, protože žalovaná uhradila žalobou uplatňovanou částku (tj. jistinu ve výši 540 Kč včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 36,17 Kč), tedy žaloba byla vzata zpět pro chování žalované, proto je žalovaná povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 887 Kč. Náklady ve výši 887 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dále z nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 100 Kč (žaloba), z nákladů účastníka nezastoupeného advokátem za předžalobní upomínku v požadované výši, tj. v částce 87 Kč a z nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 300 Kč (zpětvzetí žaloby).8. Soud žalobkyni nepřiznal náklady za sepis podání ze dne 2. 8. 2024 označeného jako doložení tvrzení, neboť tvrzení obsažená v tomto podání měla být obsažena přímo v žalobě. Soud navíc žalobkyni nevyzýval k doplnění tvrzení, ale k předložení důkazů, když některé žalobkyně ani nepředložila. Navíc v době vyhotovení podání již žalobkyně věděla, že její pohledávka byla zcela uhrazena, tedy tvrzení mohla být uvedena v rámci zpětvzetí žaloby. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.9. Soud nepřiznal , Anonymizováno, . jakožto žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech za zastoupení advokátem. Činnost , Anonymizováno, není výkonem veřejné moci, nicméně lze na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Je pak žádoucí, aby si činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zajišťovala sama (nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 nebo ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 3705/14). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na paušální náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř., na kterou by jí, kdyby nebyla zastoupena, vzniklo právo.10. K nákladovému výroku soud uvádí, že rozhodnutí o nákladech řízení je rozhodnutím konstitutivním, tedy právo na náhradu nákladů řízení vzniká až rozhodnutím soudu, proto soud uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná již uhradila žalobkyni částku ve výši 1 213,83 Kč určenou na náklady řízení, je na účastnících, aby si po právní moci tohoto usnesení vypořádali vzájemné vztahy (např. započtením již uhrazené částky proti pohledávce na nákladech řízení a vrácením bezdůvodného obohacení).11. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.12. Žalobkyně po podání žaloby uhradila dne 21. 3. 2024 soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením tak žalobkyni nelze vrátit ani část uhrazeného soudního poplatku.