22 C 257/2025-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 17. 6. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 240 Kč s tím, že se žalovaná na lince metra , Anonymizováno, , dne 14. 7. 2022; lince číslo , hodnota, , dne 24. 6. 2022; lince číslo , hodnota, , dne 21. 6. 2022; lince číslo , hodnota, , dne 22. 7. 2022; lince číslo , hodnota, , dne 26. 8. 2022; lince metra , Anonymizováno, , dne 1. 11. 2022 a dne 15. 11. 2022; a lince číslo , hodnota, , dne 18. 11. 2022, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tím podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za výše uvedenou přepravu, a to v násobku úměrnému počtu jízd. Žalovaná ovšem nárokovanou částku nezaplatila.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:4. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 14. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná na lince metra , Anonymizováno, , dne 14. 7. 2022, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem v ceně 30 Kč, když byla též poučena o povinnosti její úhrady včetně přirážky 1 500 Kč.5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 24. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaná na lince číslo , hodnota, , dne 24. 6. 2022, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem v ceně 30 Kč, když byla též poučena o povinnosti její úhrady včetně přirážky 1 500 Kč.6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 21. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaná na lince číslo , hodnota, , dne 21. 6. 2022, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem v ceně 30 Kč, když byla též poučena o povinnosti její úhrady včetně přirážky 1 500 Kč.7. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 22. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná na lince číslo , hodnota, , dne 22. 7. 2022, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem v ceně 30 Kč, když byla též poučena o povinnosti její úhrady včetně přirážky 1 500 Kč.8. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 26. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná na lince číslo , hodnota, , dne 26. 8. 2022, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem v ceně 30 Kč, když byla též poučena o povinnosti její úhrady včetně přirážky 1 500 Kč.9. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 1. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná na lince metra , Anonymizováno, , dne 1. 11. 2022, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem v ceně 30 Kč, když byla též poučena o povinnosti její úhrady včetně přirážky 1 500 Kč.10. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 15. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná na lince metra , Anonymizováno, , dne 15. 11. 2022, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem v ceně 30 Kč, když byla též poučena o povinnosti její úhrady včetně přirážky 1 500 Kč.11. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 18. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná na lince číslo , hodnota, , dne 18. 11. 2022, tedy při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem v ceně 30 Kč, když byla též poučena o povinnosti její úhrady včetně přirážky 1 500 Kč.12. Cenu jízdního dokladu soud dále ověřil též ze smluvních přepravních podmínek a ceníku žalobkyně, z nějž soud dále zjistil též výši přirážky 1 500 Kč v případě porušení přepravních podmínek.13. Předžalobní výzvou ze dne 28. 2. 2025 žalobkyně prostřednictvím svého zást. vyzvala žalovanou k zaplacení později žalovaných nároků, když dle předloženého podacího lístku byla výzva žalované odeslána dne 3. 3. 2025.14. Po zvážení jednotlivých předložených důkazních listin a z nich zjištěných dílčích skutečností, hodnocených jednotlivě a ve vzájemných souvislostech, soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, jak bylo uvedeno v žalobě. Na výzvu přepravního kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za výše uvedenou přepravu v násobku úměrnému počtu jízd, tj. 12 240 Kč, přes zaslanou předžalobní výzvu nezaplatila, když ničeho takového v řízení netvrdila ani neprokázala.15. Po zjištění skutkového stavu zhodnotil soud po právní stránce následovně: Dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí i trolejbusová doprava.16. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatila, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do její splatnosti, shodné, jak byla uvedena v žalobě, ocitla se v prodlení se zaplacením dluhu, a soud proto žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády 351/2013 Sb.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 240 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.