33 C 158/2025-42 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 53 950,10 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, částku 25 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 58 518 Kč, tvořenou jistinou 24 000 Kč, souhrnným poplatkem 30 809 Kč a pojistným ve výši 2 709 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 2 787 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku 1 000 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 24 000 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 29 950,10 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 3 298,10 Kč představuje úrok ve výši 11,75 % z částky 24 000 Kč ode dne splatnosti celé zápůjčky (, datum, ) do data postoupení pohledávky (, datum, ). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7 065,67 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 24 000 Kč od marného uplynutí měsíční lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (, datum, ) do data postoupení pohledávky (, datum, ). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.2. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 30 809 Kč a pojistným ve výši 2 709 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 2 787 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.3. Z tabulky umoření ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 1 000 Kč.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně za žalovanou na žalobkyni.5. Žalované bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (z podacího lístku ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované pohledávky do , datum, .7. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedla celkový měsíční příjem ve výši 45 794 Kč (z toho 5 159 Kč příjem žadatele, 5 635 Kč další příjem žadatele a 35 000 Kč další čisté příjmy domácnosti) a měsíční výdaje v souhrnné výši 2 000 Kč. Použitelný příjem tak představoval částku 43 794 Kč.8. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:9. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 53 950,10 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 58 518 Kč, tvořenou jistinou 24 000 Kč, souhrnným poplatkem 30 809 Kč a pojistným ve výši 2 709 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 2 787 Kč. Žalovaná uhradila částku 1 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované pohledávky do , datum, . Žalovaná uvedla v zákaznické kartě ze dne , datum, celkový měsíční příjem ve výši 45 794 Kč (z toho 5 159 Kč příjem žadatele, 5 635 Kč další příjem žadatele a 35 000 Kč další čisté příjmy domácnosti) a měsíční výdaje v souhrnné výši 2 000 Kč. Použitelný příjem tak představoval částku 43 794 Kč.10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“).11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Žalobkyně doložila pouze žalovanou vyplněnou zákaznickou kartu. Příjmy žalované nebyly soudu doloženy. Výdaje domácnosti žalované uvedené ve výši 2 000 Kč měsíčně byly zcela zjevně podhodnoceny. Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalované ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C449/13, CA Consumer Finance SA). Po odečtení dalších příjmů byly příjmy žalované zcela nepostačující k úhradě měsíčních splátek zápůjčky.20. Ust. § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby b