8 C 182/2025-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalované uložena povinnost platit výživné ve výši , částka, měsíčně pro zletilého , jméno FO, , nar. , datum, (dále syn žalované), a to České republice na účet Úřadu práce ČR, neboť ten vyplácí synovi žalované od , datum, zaopatřovací příspěvek opakující se (dále jen příspěvek), tzn. uložit povinnost zaplatit dlužné výživné za období od , datum, . Žalobkyně uvedla, že rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , Okresní soud v , název soudu, rozhodl o ústavní výchově syna žalované a rodičům stanovil výživné , částka, měsíčně. Příspěvek vyplácela žalobkyně na základě rozhodnutí ze dne , datum, ve výši , částka, měsíčně, neboť syn žalované doložil, že od , datum, studuje na , název školy, , adresa, a nepobírá jiné nepojistné dávky od žalobkyně, ani nemá jiné příjmy. Syn žalované je tak dosud nezaopatřený, a proto měla žalovaná vyživovací povinnost k nezaopatřenému dítěti, které přešlo na stát podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Dle čestného prohlášení otec i matka (žalovaná) syna žalovaného dobrovolně hradí synovi žalované , částka, měsíčně. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání návrhu na stanovení/zvýšení výživného. Žalobkyně sama uvedla k majetkovým poměrů žalované, že žalovaná není v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale nemá evidované žádné zaměstnání, nepobírá žádný důvod ani není evidována jako osoba samostatně výdělečně činná, naopak má několik vyživovacích povinností: , částka, vůči , jméno FO, , nar. , datum, , , částka, měsíčně vůči , jméno FO, , které není hrazeno, a je vymáháno prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí. Navrhla stanovení výživného s tím, že oprávnění přešlo na žalobkyni; náhradu nákladů řízení výslovně nepožadovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud nařídil k projednání věci soudní jednání na den , datum, , ze kterého se žalobkyně omluvila, a žalovaná se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o odročení jednání, proto bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.3. Z listiny rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve věci mimo jiné nezletilého , jméno FO, , syna žalované, otce , jméno FO, (nar. , datum, ), má soud za zjištěné, že k tehdy devítiletému synovi žalované byla soudem nařízena ústavní výchova, a žalované stanovena k synovi vyživovací povinnost ve výši , částka, měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .4. Z listiny rozhodnutí o přiznání zaopatřovacího příspěvku , spisová značka, ze dne , datum, , rozhodnutí o zvýšení zaopatřovacího příspěvku , spisová značka, ze dne , datum, , má soud za zjištěné, že pro období od , datum, byl Úřadem práce ČR vyplácen synovi žalované zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši , částka, . Nárok na výplatu prokazuje žalobkyně listinami potvrzení o studiu ze dne , datum, , tím, že syn žalované studuje v rámci denního studia na , adresa, ve školním roce , datum5. Z listiny čestného prohlášení ze dne , datum, má soud za zjištěné, že syn žalované sice prohlásil, že mu „není vypláceno žádné výživné“, ale otec i matka (žalovaná) mu dávají , částka, měsíčně.6. Z listin náhledů evidence pohledávek pro vymáhání výživného pro , jméno FO, a , jméno FO, a rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , má soud za zjištěné, že žalovaná má další vyživovací povinnosti (2 x , částka, ke shora uvedeným dětem), nicméně tyto nehradí, a výživné je vymáháno exekučně.7. Z listin sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, (předloženého žalobkyní) má soud za zjištěné, že žalovaná nemá evidované zaměstnání, není ji vyplácen důchod ani dávky , podezřelý výraz, pojištění.8. Soud neměl důvod pochybovat ani o dalších tvrzeních samotné žalobkyně stran osobních a majetkových poměrů žalované, když je to žalobkyně, kdo vyplácí tvrzené dávky v rámci sociálního zabezpečení. Navržený důkaz výslechem syna žalované soud zamítl, neboť skutkový stav ohledně jeho nezaopatřenosti a vyplácení zaopatřovacího příspěvku opakujícího se žalobkyně byl zjištěn na základě provedených důkazů, a naopak k osobním a majetkovým poměrům žalované nemohlo provedení navrženého výslechu přinést žádná nová zjištění. Výslech žalované nebylo možno provést, neboť se nedostavila k soudnímu jednání.9. Soud proto ze shora uvedených důkazů učinil závěr o následujícím skutkovém stavu. Žalovaná je matkou , jméno FO, , který byl v , datum, letech umístěn do ústavní výchovy, a rozhodnutím Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla žalované uložena povinnost hradit výživné ve výši , částka, . Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Pro období od , datum, byl Úřadem práce ČR vyplácen dceři žalované zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši , částka, , neboť v rozhodném období studuje v rámci denního studia na , název školy, , adresa, . Žalovaná sice nemá žádné zaměstnání, nepobírá žádné dávky ani důchod, ani není osobou samostatně výdělečně činnou, naopak nehradí ani výživné na další děti, nicméně dle sdělení samotného syna žalované mu přispívá , částka, měsíčně dobrovolně (soud v zásadě chápe tento příspěvek jako plnění vyživovací povinnosti). Žalovaná tak zjevně je schopna plnit výživné , částka, měsíčně, a současně potřeby jejího syna jsou zajištěny příspěvkem žalobkyně.10. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o.z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnosti.11. Podle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.12. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.13. Podle § 921 odst. 1 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.14. Podle § 922 odst. 1 o.z. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.15. Podle § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění od , datum, (jinak také „ZSPOD“), náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému (odst. 1). Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2).16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně byla povinna v řízení tvrdit a prokázat svou aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na stanovení, resp. ke zvýšení výživného, pro mladého dospělého, dále byla povinna prokázat odůvodněné potřeby a majetkové poměry mladého dospělého, a také byla povinna tvrdit a prokázat schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalované.17. Soud se nejprve zabýval existencí aktivní procesní legitimace žalobkyně. Žalobkyně zcela prokázala, že právo žádat výživné na ní přešlo dle zákona v rozhodném období, za které žádá určit a zaplatit dlužné výživné, když žalobkyně prokázala, že synovi žalované jako mladému dospělému přiznala dávku opakujícího se zaopatřovacího příspěvku (§ 50u ZSPOD).18. Dále se soud zabýval poměry syna žalované (dále také mladý dospělý) a samotné žalované. Z provedeného dokazování je ve vztahu k mladému dospělému zřejmé, že tento není schopen se sám živit jako studující střední školu, minimálně pokud se jedná o řádné denní studium. Proto mu ostatně vznikl nárok na příspěvek žalobkyně. Ohledně žalované soud vyšel ze skutkových zjištění, dle kterých sice nejsou známy jakékoli příjmy či jiné poměry žalované, ale ze samotného tvrzení mladého dospělého vyplývá, že je mu přispíváno částkou , částka, , tzn. že takového plnění je žalovaná schopna ve smyslu § 913 o.z. Navíc absence dalších zjištění ohledně poměrů žalované je způsobena především pasivitou žalované v řízení.19. Soud proto dospěl k závěru, že výživné , částka, měsíčně je podložené a přiměřené, a proto žalované stanovil dle § 910 odst. 1 o.z. za použití § 50u odst. 2 ZSPOD povinnost platit žalobkyni od , datum, (běžné) výživné na mladého dospělého ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná je povinna platit výživné do posledního dne v měsíci, za nějž je placeno (§ 921 NOZ), a to i zpětně před zahájením řízení od počátku vyplácení příspěvku žalobkyně (ve smyslu § 922 odst. 1 o.z.). Soud proto současně vyčíslil dlužné výživné do dne předpokládan