8 C 360/2025-39 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná osoba úvěrový rámec vyčerpala, čímž jí vznikla povinnost úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši , částka, měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci. Osoba žalovaná neuhradila splátku splatnou dne , datum, . Žalobkyně upomínala žalovaného upomínkou ze dne , datum, , resp. , datum, , nicméně žalovaný již ničeho nezaplatil. Žalobkyně tak využila smluvní možnost zesplatnění celého úvěru, a dopisem ze dne , datum, prohlásila celý dluh za splatný. Dále požadovala úrok z prodlení z částky , částka, od prvního dni po splatnosti , datum, do zaplacení, neboť dosud žalovaný neuhradil z jistiny ničeho. Dle smlouvy měl žalovaný splácel každý měsíc , částka, úrok z úvěru, splatil je 12 splátkami, a samotnou jistinu měl splatit až spolu s poslední splátkou jednorázově, k čemuž odkázala na tabulku umoření. Dále se žalobkyně k výzvě soudu ohledně ověření úvěruschopnosti v části svého doplnění vyjádřila v tom smyslu, že řádně provedla ověření schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, především odkázala na příloh č., hodnota, smlouvy a předložila listiny s tím, že dále prověřila výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z centrální evidence exekucí, SOLUS, a to s negativním výsledkem, a dále posuzovala úvěruschopnost za pomoci parametrů doporučení České národní banky (ČNB), a ze statistiky rodinných účtů , právnická osoba, (ČSÚ). Příjmy a výdaje ověřila výpisy z účtu žalované a výplatními páskami za 3 měsíce. Na příjmové stránce měl za prokázané tvrzení o příjmu od zaměstnavatele , právnická osoba, , v průměrné výši , částka, měsíčně, a na výdajové stránce s výdaji na bydlení ve výši , částka, , vč. dalších závazků žalovaného , částka, vůči žalobkyni, které byly zavřenou smlouvou refinancovány (jednorázové úvěry přitom nezahrnoval do výpočtu, ale „počítal s ním ve skóre spotřebitele“), zjistil sázky , částka, , a jednorázové závazky, které mají být splatné v dalším měsíci , částka, . Výsledek posouzení byl pak na základě „skóre“ a finančního zůstatku a algoritmu vyhodnocen tak, že jako maximální výše úvěru byla nabídnuta částka , částka, s měsíční splátkou , částka, . Dále doplnila, že úrok z úvěru 120 % ročně ze možné považovat za obvyklý v rámci nebankovního sektoru, kde nejsou výjimkou ani RPSN přesahující 200 %. Uvedla, že si je vědoma existenci judikatury považující roční úrok 100 % za nemravný, dovolávala se individuální rozhodování soudu, a uvedla, že pokud byla úroková sazba známa žalovanému předem, ten měl možnost si jej porovnat, a dobrovolně a svobodně smlouvu uzavřel, pak nelze úrok 120 % ročně považovat za neobvyklý nebo nepřiměřený.2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila.3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den , datum, , ze kterého se žalobkyně omluvila, aniž by žádala odročení jednání, a žalovaná strana se bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z listin výpisů z insolvenčního rejstříku, tzv. CRIBIS a SOLUS, bylo zjištěno, že žalovaná osoba neměla záznam v žádném z těchto registrů. Měla jeden pravidelný závazek k věřiteli , právnická osoba, , ve výši , částka, měsíčně, který však byl refinancován předmětnou úvěrovou smlouvou.5. Z listin: výplatní pásky za měsíc 2/2023 – 4/2023, tzv. výpis o posouzení úvěruchopnosti a analýza finanční situace spotřebitele bylo zjištěno, že příjmem žalovaného je mzda od zaměstnavatele , právnická osoba, , ve výši cca , částka, v průměru. Z registru REPI pak vyplanulo v rámci ověřování žalobkyni, že žalovaný „extrémně rizikový klient“, nicméně jinak ji z ověřování vyplynulo vlastními postupy, že je možné maximálně poskytnout úvěr ve výši , částka, s celkovou měsíční splátkou ve výši , částka, . Výdaje žalobkyně nijak neověřovala.6. Z listin: smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , vč. přílohy 1, předsmluvních informací, formulář standardních informací, potvrzení o verifikační platbě povolení k inkasu (, částka, ), bylo zjištěno, že účastníci sepsali na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru prostřednictvím v elektronické komunikace s verifikační platbou, jako úvěru neúčelovém hotovostním (dále jen smlouva). Ze smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované osobě úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, s tím, že bude vyplaceno , částka, na úvěrový účet žalobkyně na předchozí dosud nesplacený závazek žalované u žalobkyně ze dne , datum, (bod 4.3.b. a c.) a částka ve výši , částka, bude vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, (bod 4.3.a.). Žalovaný se proti tomu zavázal splácet 12 měsíčními splátkami ve výši , částka, úrok z úvěru ve výši 10 % měsíčně (tzn. 120 % ročně), a to ke každému 15. dni v měsíci s tím, že „s poslední splátkou úroku je splatná i poskytnutá jistina“ (, částka, ) (bod 5.1). Úvěr je tak sjednán na dobu 12 měsíců se splatností do dne , datum, (bod 4.4). úrok tak odpovídá částce , částka, , a celková splatná částka je , částka, (bod 4.9). Z tabulky umoření nicméně nevyplývá tato konstrukce splácení, když je zde vždy uveden sloupec splátky, který je po celých 12 měsíců ve výši , částka, , a 12. splátka splatná ke dni , datum, je sice rozepsána na splátku úroku , částka, a splátku jistiny , částka, , ale výše splátky úvěru není uvedena ve správné výši , částka, , ale ve výši , částka, . Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení spotřebitele s úhradou má žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele (bod 5.3. písm. a) smlouvy). V případě prodlení vyzve žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, a to na jeho e-mailovou adresu, přičemž první a druhá upomínka budou zpoplatněny každá částkou , částka, (bod 5.4. smlouvy). Pokud nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, a v takovém případě se mimo jiné úroky stávají součástí jistiny (bod 5.5. smlouvy). Komunikace měla probíhat na e-mailovou adresu (bod 9.1. smlouvy). Smlouva měla být dle jejího textu uzavřena tak, že žalovaný v klientském účtu odsouhlasí znění smlouvy, a to prostř. zaslaného SMS kódu (bod 10.5. smlouvy). Pro ověření identity je žalovaný dále povinen uhradit žalobkyni verifikační platbu ve výši , částka, ze svého osobního bankovního účtu (bod 10.7. smlouvy). Účinnou se smlouva stává až v okamžiku připsání verifikační platby (bod 10.8. smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byla příloha č. , hodnota, (bod 12.11. smlouvy). Dále z přílohy č., hodnota, smlouvy („posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“) vyplývá, že žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované, jak shora uvedeno.7. Z listiny potvrzení o vyplacení úvěru (bezhotovostní platba) na účet , č. účtu, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila dle bod 4.3. smlouvy částku ve výši , částka, na předchozí nesplacený závazek žalované u žalobkyně. Z listiny potvrzení o vyplacení úvěru (bezhotovostní platba) na účet , č. účtu, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila dle bod 4.3. smlouvy částku ve výši , částka, ve prospěch běžného účtu žalovaného; tj. celkem žalobkyně fakticky žalovanému dal k dispozici částku ve výši , částka, .8. Z listiny upomínky ze dne , datum, (email + písemně) a , datum, (email + písemně) bylo zjištěno, že žalovaná osoba neuhradila část splátky (jistina , částka, ) se splatností , datum, , žalobkyně ji vyzvala k dodatečné úhradě a současně ji vyúčtovala poplatek za 1. upomínku , částka, , resp. za 2. upomínku , částka, .9. Z listiny výzvy k zaplacení se zesplatněním (email + písemně) ze dne , datum, , vč. podacího lístku ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalobkyně „zesplatnila“ úvěr a vyzvala žalovaného, aby ji celou dlužnou částku , částka, uhradil do , datum, .10. Ze shora vylíčených dílčích skutkových zjištění soud učinil závěr o následujícím skutkovém stavu: Žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované osoby z tzv. registrů, výpisů z účtu, a výplatních pásek. Příjmem žalovaného je mzda od zaměstnavatele , právnická osoba, , ve výši cca , částka, v průměru. Výdaje žalobkyně neověřovala, jediným dalším závazkem byla splátka předchozí smlouvy s žalobkyní. Účastníci sepsali prostředky na dálku dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru prostřednictvím elektronické komunikace s verifikační platbou, jako úvěru neúčelovém hotovostním. Ze smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované osobě úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, s tím, že bude vyplaceno , částka, na úvěrový účet žalobkyně na předchozí dosud nesplacený z