29 C 436/2025-76 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, ) prostřednictvím internetových stránek , inter. stránky, uzavřel dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě půjčila a poskytla žalobkyně (resp. její předchůdce) žalovanému částku ve výši celkem , částka, . Žalovaný se zavázal předmětnou částku spolu s příslušenstvím (tedy celkem částku , částka, na jistině a částku , částka, na smluvním úroku) vrátit do , datum, , což neučinil. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni v této věci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně podáním ze dne , datum, na výzvu soudu ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, , vzala žalobu částečně zpět (tedy co do částky ve výši , částka, včetně příslušenství). Soud tedy řízení s ohledem na zpětvzetí řízení částečně zastavil (výrok II. tohoto rozsudku).4. Soud ve věci následně nařídil jednání. Žalobkyně se z nařízeného jednání písemně omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Provedeným dokazováním soud z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, oznámení a smlouvy o postoupení pohledávky, výzvy k úhradě, sdělení , právnická osoba, , výpisu z účtu a dalších listinných důkazů) zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku v celkové výši , částka, , kterou převedla na bankovní účet žalovaného, což bylo potvrzeno , právnická osoba, ., když k dotazu soudu sdělila, že na účet žalovaného byla v dubnu 2024 připsána částka ve výši , částka, . Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti žalobkyni částku neuhradil. Žalované vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši , částka, , který dosud ani přes výzvu neuhradil. Se sdělení banky dále plyne, že žalovaný byl vlastníkem bankovního účtu, na který byla částka dle smlouvy vyplacena. S ohledem na neplatnost smlouvy pro nedostatečné posouzení úvěru schopnosti byl dluh posouzen jako dluh z bezdůvodného obohacení. O změně žaloby pak soud již nerozhodoval, když podání žalobce v tomto směru došlo soudu až po zahájení jednání ve věci.5. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném dle výše uvedeného, když žalovaná pohledávka na ní přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalované dle výše uvedeného.6. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2991 odst. 1 obč.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do částky , částka, důvodný a podložený příslušnými důkazy (výrok I. tohoto rozsudku), když soud žalobkyni přiznal částku ve výši , částka, jako dluh z bezdůvodného obohacení.8. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 3,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,63 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 48,37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, (jistina bez přísl.) sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. Za další písemné podání žalobkyně ze dne , datum, , obsahující doplnění žaloby na výzvu soudu včetně částečného zpětvzetí návrhu, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby.12. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky.13. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.