33 C 428/2025-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: , hodnota, , nacházející se pod adresou: , adresa, .2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně.5. Smlouvou ze dne , datum, označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby.6. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 21 099 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, .7. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 12 332 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, .8. Z ceníku služeb , právnická osoba, . platných od , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . (dále jen „Distributor“) účtuje za odpojení od sítě nízkého napětí poplatek ve výši 907,50 Kč.9. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že Distributor vyzval žalobkyni k úhradě poplatku 907,50 Kč za odpojení odběrného místa vedeném pod č. EAN OPM: , hodnota, od sítě nízkého napětí.10. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 907,50 Kč na poplatku za odpojení od sítě nízkého napětí.11. Z e-mailu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 34 339 Kč do , datum, s tím, že jinak bude podána žaloba.12. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne , datum, a podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 34 339 Kč do , datum, s tím, že jinak bude podána žaloba.13. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.14. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu.15. Podle § 2079 odst. 1 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.16. Podle § 1753 o. z. ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle § 1971 o. z. věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení.19. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky energií, k čemuž se zmíněnými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodané energie právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.21. Co se týče nároku na náhradu nákladů za montážní práce provedené distributorem v souvislosti s přerušením dodávky, tak žalobkyně dle právního posouzení soudu uplatnila nárok na náhradu škody vzniklou prodlením žalovaného s úhradami dodávek elektřiny (§ 2913 o. z.). Nárok není důvodný, neboť celá škoda byla kryta úroky z prodlení (§ 1971 o. z.), když ke dni rozhodnutí soudu dosáhly kapitalizované úroky z prodlení s úhradou dodávek elektřiny částky 6 819,92 Kč.22. Vzhledem k tomu, že škoda vzniklá žalobkyni je zcela pokryta úroky z prodlení, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 908 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 908 Kč od , datum, do zaplacení (bod I. výroku). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ohledně nároku na úhradu ceny dodávek elektřiny tak žaloba byla shledána důvodnou. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 33 431 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 431 Kč od , datum, do zaplacení (bod II. výroku).23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná kromě nepatrné části předmětu řízení (částky 908 Kč s příslušenstvím), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 574 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 374 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis žaloby a předžalobní výzvy), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.