7 C 37/2026-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, Okresnímu soudu v Ústí nad Labem domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 33 711 Kč s přísl. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále také jen „smlouva“). Na základě smlouvy byl žalované vyplacen úvěr ve výši 30 000 Kč snížený o částku 2 500 Kč představující provizi zprostředkovatele. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s úroky v souhrnné částce 40 824 Kč ve 36měsíčních splátkách po 1 134 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci s tím, že první splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná v dohodnutých měsíčních splátkách žalobci úvěr nesplácela řádně a včas, proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Nesplacená jistina činí částku 30 000 Kč. Žalobce odeslal žalované celkem , hodnota, upomínky zpoplatněné částkou 100 Kč za každou upomínku. Dále požaduje žalobce úroky ve výši 1 024 Kč, smluvní pokutu za prodlení s celkem , hodnota, splátkami v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč) a smluvní pokutu kapitalizovanou částkou 1489 Kč za prodlení s úhradou zesplatněného úvěru do podání žaloby.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne , datum, , neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána.4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , vč. příloh, bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, ze které se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, s tím, že 2 500 Kč se započtou na provizi zprostředkovateli úvěru, a žalovaná se proti tomu zavázala splatit tento úvěr 36měsíčními splátkami ve výši 1 134 Kč, a to včetně smluvního úroku ve výši 21,40 % ročně, a to ke každému 20. dni v měsíci (od , datum, ). Dále bylo sjednáno, že mimo jiné při prodlení, byť jen části jedné splátky delší než 2 měsíce, se stává zůstatek úvěru splatným okamžikem (dnem) odeslání oznámení o zesplatnění, dále že pro případ každého prodlení se zaplacením splátky vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to bez výzvy žalobce dnem prodlení, a za prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru vzniká nárok na 0,1 % denně z částky v prodlení ve smyslu § 122 zák. č. 257/2016 Sb., a to bez výzvy žalobce dnem prodlení. Dále byly sjednány „poplatky“ za upomínky jako náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou písemnou upomínku).5. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce vyplatil ve prospěch žalované fakticky celkem částku ve výši 27 500 Kč a 2 500 Kč zprostředkovateli úvěru.6. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalovaná zaslala ve prospěch žalobce částku 1 Kč.7. Z „bonity smlouvy“ byl zjištěn předpis splátek k , datum, , , datum, a , datum, á 1 600 Kč měsíčně, které žalovaná neuhradila ani z části, tedy vznikl ji dluh již ke dni , datum, za neuhrazenou první splátku 1 000 Kč.8. Z „tabulky umoření“ bylo zjištěn rozpis splátek ze kterého vyplývá, že do zesplatnění úvěru dne , datum, byly splatné celkem úroky za 3 splátky v celkové výši 1 982 Kč.9. Z posouzení úvěruschopnosti, výpisu z běžného účtu žalované a z výplatní pásky, nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že má příjmy ze zaměstnání 36 457,25 Kč měsíčně a výdaje 12 634 Kč, a žalobce vyžádal a obdržel ke kontrole úvěruschopnosti přehled o příjmech výplatní pásky, ze kterých vyplývá, že žalovaná měla příjem od zaměstnavatele v průměrné výši cca 37 000 Kč čistého měsíčně. Rozdíl příjmů a výdajů tak byl ověřen (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalovaná ani nebyla v insolvenčním řízení jako dlužník či exekučním řízení jako povinná.10. Z upomínek ze dne , datum, a , datum, vč. čestného prohlášení a seznamu, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou opakovaně celkem 2krát k úhradě dlužných částek.11. Z oznámení o zesplatnění vč. výzvy k zaplacení ze dne , datum, , vč. podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobce odesláním výzvy zesplatnil úvěr ke dni , datum, a vyzval žalovanou, aby celou dlužnou částku uhradila do 7 dnů od data odeslání výzvy.12. Soud neprovedl další předložené důkazy pro jejich nadbytečnost.13. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Obsahem Smlouvy je závazek žalobce poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč sníženým o 2 500 Kč představující provizi zprostředkovatele. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s úroky v souhrnné částce 40 824 Kč ve 36měsíčních splátkách po 1 134 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci s tím, že první splátka byla splatná dne , datum, . Při prodlení, byť jen části jedné splátky delší než 2 měsíce, se stává zůstatek úvěru splatným okamžikem (dnem) odeslání oznámení o zesplatnění, tzn. dnem , datum, . Pro případ, že žalovaná nesplatí dohodnutou měsíční splátku řádně a včas, zaplatí smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé prodlení jednotlivé sjednané povinnosti a v případě zesplatnění celý úvěr byla rovněž utvrzena smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, respektive zůstatku úvěru. Dále se žalovaná zavázala hradit účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného, mimo jiné 100 Kč za každou písemnou upomínku k zaplacení, kterých žalobce odeslal tři. A dále úrok z prodlení z dlužné splátky úvěru. Úvěrový rámec byl žalovanou zcela vyčerpán, když žalovaná obdržela 30 000 Kč a zprostředkovatel 2 500 Kč. Splátky žalovaná nehradila. Do zesplatnění úvěru dne , datum, byly splatné 3 splátky á 1 134 Kč, z nichž úroky za 3 splátky byly v celkové výši 1 024 Kč. V poslední upomínce žalobce prohlásil celý dluh žalované za splatný. Žalovaná sdělila žalobci před poskytnutí úvěru, že její příjmy představuje mzda ve výši 37 000 Kč měsíčně a její výdaje jsou ve výši 12 634 Kč měsíčně. Žalovaná byla současně lustrována pro insolvenční i exekuční řízení.14. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, a ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ).15. Podle § 2395 o.z., platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2399 o.z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.17. Dle § 561 odst. 1 o.z. platí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.18. Podle § 1931 o.z. platí, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.19. Podle § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.20. Podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Podle § 2048 o.z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.22. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskyto