10 C 5/2021-46 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 2.785 Kč s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť žalovaný jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka] neměl v období od 22. 5. 2019 do 31. 7. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Částka sestává ze základu příspěvku ve výši 2.485 Kč (71 dní x 35 Kč) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný byl v období od 22. 5. 2019 do 31. 7. 2019 provozovatelem shora uvedeného vozidla, k vozidlu však v tomto období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle ust. § 4 odst. 1 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni zaplatit společně a nerozdílně [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 pak osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný byl v období od 22. 5. 2019 do 31. 7. 2019 (celkem tedy 71 dní) provozovatelem vozidla (s denní sazbou dle shora uvedené vyhlášky ve výši 35 Kč), ke kterému nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci příspěvek za porušení této povinnosti a nahradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 2.785 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.