6 C 154/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení nesplaceného spotřebitelského úvěru, který jí byl poskytnut na základě smlouvy o půjčce uzavřené dne 1.9.2015, [číslo] s právním předchůdcem žalobce, tj. společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa] (dnes pod názvem [právnická osoba]). Ze strany tohoto subjektu byla předmětná pohledávka postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019. 2. Žalobce uvedl, že na základě uzavřené smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 6 000 Kč. Na tuto pohledávku žalovaná uhradila pouze 5 000 Kč. Tato platba byla započítána na jistinu částkou 1 810,56 Kč, na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 840 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 149,44 Kč Poslední platba byla poskytnuta ze strany žalované dne 11.2.2016. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 11.10.2016 uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4 189,44 Kč od 12.10.2016 až do zaplacení úrokem sjednaným ve smlouvě, tj. 23,72 % ročně. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. 3. Žalobce dále uvedl, že ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky bez příslušenství částku 5 440 Kč. Jedná se o dlužnou jistinu ve výši 4 189,44 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 257,56 Kč. 4. Žalobce požaduje po žalované k zaplacení dlužnou částku ve výši 5 440 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 177,19 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 071,71 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 189,44 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 4 189,44 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. 5. Žalobce mimo jiné v žalobě uvedl, že smlouva o půjčce byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalovanou v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., v platném znění. Původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet. 6. Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že žalovaná je osobou omezenou ve svéprávnosti. Již rozsudkem ze dne 29.1.2008, č. j. 0 Nc 711/2006-63 byla zcela zbavena způsobilosti. Rozsudkem č. j. 4 P 63/2008-147 ze dne 28.11.2016 byla omezena ve svéprávnosti a to tak, že není způsobilá nakládat s majetkem a zavazovat se k majetkovému plnění nad rámec běžných záležitostí každodenního života a není způsobilá uzavírat smlouvy s opakujícím se plněním. Opatrovníkem žalované bylo jmenováno Město Ústí nad Orlicí. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 6.2.2020, č. j. 4 P 63/2008-191 došlo k prodloužení omezení svéprávnosti žalované na dobu pěti let od právní moci rozsudku. 7. S ohledem na tato zjištění žalobce setrval žalobce na svém požadavku a uvedl, že má nárok na vrácení bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnutí plnění ze strany právního předchůdce žalobce, tj. ve výši vyčerpaného a nevráceného úvěru. Upřesnil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, na který zaplatila 5 000 Kč. Na půjčené prostředky tedy nebylo zaplaceno 1 000 Kč. Žalobci proto vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od podání žaloby k soudu, tj. od 23.7.2020 do zaplacení. 8. Opatrovník žalované namítl neplatnost smlouvy o půjčce [číslo] neboť tato byla uzavřena v době, kdy žalovaná byla zbavena způsobilosti k právním úkonům. Smlouva je tedy absolutně neplatná. Nesporoval tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že žalovaná převzala od žalobce částku 6 000 Kč a předmětnou smlouvu podepsala. 9. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která jí činí neschopnou právně jednat. 10. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva o půjčce uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je absolutně neplatným právním jednáním, neboť žalovaná byla v době jejího uzavření zbavena ve způsobilosti k právním úkonům, a to rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 29. ledna 2008, č. j. 0 Nc 711/2006-63. Následně byla opakovaně omezena ve svéprávnosti. Je tak zjevné, že žalovaná nedisponovala dostatečnou intelektuální a volní vyspělostí k tomu, aby mohla uzavřít předmětnou smlouvu a posoudit důsledky svého jednání. Z hlediska řádného poskytnutí ochrany žalované je nutné pohlížet na takové právní jednání jako na absolutně neplatné. Žalované tak nelze uložit povinnost plnit závazky vyplývající z uzavřené smlouvy o půjčce. Ve věci je však nepochybné, že převzala od právního předchůdce žalobce částku 6 000 Kč a zaplatila v jeho prospěch 5 000 Kč. K vrácení tak zbývá částka 1 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se jí dostalo plněním z neplatného právního jednání (§ 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalovaná je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení ve prospěch žalobce částkou ve výši 1 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, který je po ní řádně uplatněn podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobce uplatnil podanou žalobou po žalované právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2, od podání předmětné žaloby k soudu, tj. od 23.7.2020 do zaplacení. V tomto rozsahu soud shledal jeho nárok důvodný a žalobě vyhověl. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 140 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť úspěch žalobce byl pouze nepatrný a žalované náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. 12. Ve výroku IV. soud uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 600 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť soud jeho návrhu nevyhověl vydáním platebního rozkazu a žalobci tak vznikla povinnost doplatit soudní poplatek podle položky 2 bod 2. a položky 1 odst. 1 písmeno a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce současně s podanou žalobou zaplatil soudní poplatek ve výši 400 Kč. Podle citovaných ustanovení je povinen doplatit soudní poplatek částkou 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.