14 C 150/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 23 081,83 Kč s tím, že jeho předchůdce, [právnická osoba] dodával žalované dle smlouvy elektřinu, za niž mu žalovaná zůstala dlužna. Za období 28.9.2018 – 3.10.2019 vyúčtoval předchůdce žalobce žalované 17 814 Kč se splatností dne 21.10.2019 a za období 4.10.2019 – 18.12.2019 částku 5 267,83 Kč se splatností dne 28.1.2020. Žalovaná však dlužnou částku dosud neuhradila, ačkoliv byla k úhradě upomínána. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud rozhodoval ve věci bez přítomnosti účastníků, když žalobce svou neúčast omluvil, o odročení nepožádal, žalovaná se nedostavila, svou neúčast neomluvila, o odročení nepožádala (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.). 4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce dne 7.12.2010 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které se předchůdce žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala za tuto elektřinu platit cenu dle ceníku v zálohách po 2 000 Kč měsíčně. (zjištěno ze smlouvy ze dne 7.12.2010). Za období 28.9.2018 – 3.10.2019 byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 17 814 Kč se splatností 21.10.2019 a za období 4.10.2019 – 18.12.2019 jí byl vyúčtován nedoplatek 5 267,83 se splatností dne 28.1.2020 (zjištěno z faktury [číslo]). Žalovaná byla upomínána o zaplacení a byla jí zaslána i předžalobní upomínka (zjištěno z upomínek). Věřitel svou pohledávku postoupil na žalobce a žalované to bylo oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení). 5. Žalovaná odebrala elektřinu, za což byla povinna dle smlouvy zaplatit cenu podle ceníku, což neučinila a žalobce má proto právo, aby mu byla vyfakturovaná cena zaplacena. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu, která se řídí jednak ust. § 50 zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona, jednak obecně ustanovením občanského zákoníku o kupní smlouvě, tedy ust. § 2079 a násl. Soud tedy uznal žalovanou povinnou uhradit kupní cenu elektřiny ve výši 23 081,83 Kč. 6. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 7. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalované výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 924Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 750 Kč za 2 právní úkony po 300 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou výzvu k plnění) v poloviční výši 150 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 2 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 220,50 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 2 194,50 Kč.