14 C 372/2021-29 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 22 585,09 Kč s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, podle které bylo žalovanému poskytnuto celkem 22 585,09 Kč na jistině, žalovaný neplnil podmínky smlouvy, nesplácel řádně své závazky a žalobce prohlásil úvěr za okamžitě splatný. nyní se žalobce domáhá jistiny, dlužného smluvního úroku ve výši 2 850,14 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 160,31 Kč a do budoucna také úrok a úrok z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V době rozhodování soudu bylo proti němu zahájeno insolvenční řízení, nebylo však rozhodnuto o úpadku. v době vyhotovení rozsudku již bylo rozhodnuto o úpadku, rozsudek tedy bude doručen až po skončení insolvenčního řízení.3. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti žalovaného, který se na předvolání k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nepožádal (ust. § 101 osdt.3 o.s.ř.).4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Dne 17.4.2009 uzavřeli účastníci smlouvu o kartovém úvěrovém účtu, podle které byl sjednán úvěrový limit 15 000 Kč na základě žádosti žalovaného, která byla podložena i potvrzením o zaměstnání a byla vyhodnocena žalobcem (zjištěno ze smlouvy o úvěru, žádosti a potvrzení). Dne 17.10.2016 požádal žalovaný o zvýšení limitu na 25 000 Kč, splácet měl 3%, 55 dní bylo bezúročných (zjištěno ze žádosti). V případě, že žalovaný nesplácel řádně, měl žalobce právo úvěr zesplatnit a odstoupit od smlouvy (zjištěno z obchodních podmínek).Dne 6.9.2020 byla žalovanému zaslána poslední výzva k zaplacení, pokud tak neučiní do 10.10.2020 dojde k výpovědi smlouvy a zesplatnění celého úvěru ve výši 22 742 Kč (zjištěno z upomínky). ke dni 20.5.2021 činila dlužná jistina 22 585,09 Kč, úroky 2 767,34 Kč a úroky z prodlení 1 129,26 Kč (zjištěno z výpočtu žalobce). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky a podacího archu).5. Soud ve věci aplikoval zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník a zákon č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, a to s ohledem na datum uzavření smlouvy.6. Podle ust. § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.8. Podle ust. § 502 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.9. Podle ust. § 5 odst.2 zákona č. 321/2001 Sb. nebylo nutné uvádět RPSN, pokud nebylo možné ji stanovit.10. Žalovaný čerpal od žalobce postupně během mnoha let úvěr prostřednictvím karty, který zůstal nesplacen ve výši jistiny 22 585,09 Kč a žalobce také požaduje úrok ve výši zákonného úroku z prodlení, což je platba, kterou může požadovat dle ust. § 122 odst.1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a jedná se o nejnižší možný úrok z úvěru, který lze požadovat dle současně účinných spotřebitelských standardů. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci jistinu a kapitalizovaný úrok ve výši 2 767,347 Kč.11. Žalobce požadoval po žalovaném zákonný úrok z prodlení a to od splatnosti jistiny, na což má právo dle ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou.12. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 904 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 750 Kč za 2 právní úkony po 300 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou, byť dlouhou výzvu k plnění) v poloviční výši 150 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 220,50 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 2 174,50 Kč.