6 C 53/2022-27 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 4 343,66 Kč s příslušenstvím, sestávající se z částky 3 843 Kč jakožto ceny dodané energie za období od 24. 11. 2018 do 22. 11. 2019 do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], a ceny dodané energie za období od 23. 11. 2019 do 29. 1. 2020 do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], ve výši 500,66 Kč, a to dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společnosti [právnická osoba], dne 21. 10. 2014. 2. Usnesením ze dne 26. května 2022, č. j. 6 C 53/2022-24 a č. j. 6 C 53/2022-25 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“). Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, dílčího předávacího protokolu o postoupení pohledávek [číslo] dodatku [číslo] ze dne 29. 3. 2019, dodatku [číslo] ze dne 4. 3. 2020 a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 1. 9. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno sdělením ze dne 7. 9. 2021. 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 21. 10. 2014 pro odběrné místo žalovaného na adrese [adresa žalovaného]. Z periodické faktury za sdružené služby dodávky elektřiny bylo zjištěno, že za období od 24. 11. 2018 do 22. 11. 2019 vyúčtoval právní předchůdce žalobce žalovanému dodávky elektřiny s doplatkem ve výši 3 843 Kč. Z konečného vyúčtování za elektřin soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému vyúčtoval za období 23. 11. 2019 do 29. 1. 2020 dodávky elektřiny na částku 500,66 Kč. Upomínkami ze dne 28. 2. 2019, 4. 6. 2019, 22. 7. 2019, 9. 9. 2019 a ze dne 6. 1. 2020 upomenul právní předchůdce žalobce žalovanou k úhradě dluhu. Smluvní podmínky a výši smluvních pokut soud zjistil z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 1. 2014 a z ceníku smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ účinného od 1. 1. 2012. Předžalobní výzvou ze dne 7. 9. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil ho na možnost soudního vymáhání dluhu. 6. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo prokázáno tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě kterých dodával energie do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného] Smlouva byla uzavřena dne 21. 10. 2014 dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Dle ustanovení § 50 odst. 1 energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Žalovaný dodávky elektřiny odebíral, sjednanou cenu však nezaplatil. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou cenu dodávek elektřiny dle § 50 odst. 1 energetického zákona a § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “o. z.“), celkem tak částku 4 343,66 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve stanovené lhůtě, ocitl se v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 o.z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. 7. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách a advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen“ advokátní tarif“). Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, náleží právnímu zástupci žalobce odměna za každý úkon právní služby ve výši 200 Kč podle § 14b odst. 1 písmeno c) bod první advokátního tarifu. Právní zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal právnímu zástupci žalobce paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu, celkem 300 Kč. Z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů náleží právnímu zástupci žalobce DPH ve výši 21 %, tj. 189 Kč, podle § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 1 489 Kč a žalovaný je dle § 149 odstavec 1 o. s. ř. povinen nahradit je k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.