6 C 55/2022-39 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut ze strany právního předchůdce žalobce na základě Smlouvy o Půjčce na kliknutí [číslo] ze dne 26. 7. 2018. Na základě uzavřené smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % ročně a dalšími poplatky podle této smlouvy a ceníku. Banka žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný úvěr nesplácel podle smluvních podmínek. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení, přistoupila banka k zesplatnění úvěru na základě Produktových podmínek dne 13. 5. 2021. Současně uplatnila po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 261 728,74 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 14 943,18 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 220,10 Kč a dlužných poplatků ve výši 380 Kč. Žalobce uvedl, že kapitalizovaný úrok a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požaduje za období od 14. 5. 2021 do 14. 6. 2021. 2. Žalobce prokázal svou aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2021 uzavřenou mezi společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] a.s. a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2021 uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem. Prokázal rovněž, že žalovanému oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne 13. 7. 2021 a dopisem ze dne 2. 9. 2021. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno na poslední známou adresu v České republice. 3. Žalobce je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku České republiky. Žalovaný žije ve svém domovském státě na Slovensku. Soud se proto nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti a pravomoci českých soudů k rozhodování o této věci. Učinil tak ve smyslu nařízení Rady ES ze dne 12. 12. 2012, číslo 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských i obchodních věcech. Podle čl. 7 odstavec 1 písmeno a) a b) uzavřel, že je příslušný k rozhodování o této věci, neboť předmětem sporu jsou povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy, kde úvěr nebyl účelově vázán, a plnění bylo žalovanému poskytnuto na území české republiky. Rozhodným právem pro posouzení věci je hmotné právo České republiky na základě volby práva, která byla učiněna mezi účastníky sporu podpisem smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba] Z nich rovněž vyplývá, a to z článku 17, že se smlouva o úvěru řídí právem České republiky. Volba práva tak byla učiněna v souladu s článkem 3 nařízení Rady ES ze dne 17. 6. 2018, číslo 593/2008, o rozhodném právu pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.). 4. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. Nesdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, ačkoliv byl ze strany soudu poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení ze dne 27. 6. 2022, číslo jednací 6 C 55/2022-25 a číslo jednací 6 C 55/2022-26 s výzvou k vyjádření k žalobě a procesnímu postupu soudu bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím Okresního soudu Stará Ľubovňa. K doručení došlo 4. 8. 2022. 5. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu se nedostavil, svou nepřítomnost neomluvil. S ohledem na jeho nečinnost a s přihlédnutím k tomu, že se žalobce omluvil z jednání dne 25. 10. 2022, soud rozhodl ve věci bez přítomnosti účastníků. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 6. Smlouvou o Půjčce na kliknutí žalobce prokázal, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne 26. 7. 2018 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Výše první splátky byla dohodnuta 2 285 Kč a každá další splátka ve výši 4 639,97 Kč. Výpisem spotřebitelského úvěru žalobce prokázal, že žalovanému vyplatil 300 000 Kč dne 26. 7. 2018. Úvěr nebyl řádně splácen. Žalobce proto přistoupil k zesplatnění úvěru a žalovaného o tom informoval dopisem ze dne [datum]. Současně jej vyzval k zaplacení nesplaceného úvěru. Žalobce rovněž prokázal, že žalovanému zaslal předžalobní výzvu k zaplacení dluhu. Učinil tak dopisem ze dne 6. 9. 2021. Předžalobní výzvu zaslal žalovanému na poslední známou adresu v České republice. 7. V projednávané věci soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sbírky a zákona číslo 257/2016 Sbírky, o spotřebitelském úvěru. Ve věci bylo prokázáno, že žalovaný řádně nevrátil právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr podle smlouvy uzavřené dne 26. 7. 2018. Z důvodu neplnění svých povinností přistoupil právní předchůdce žalobce k zesplatnění úvěru v souladu s článkem 12 písmeno b) Produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba] Bance vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení nesplacené vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství. Soud proto žalobě zcela vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit ve prospěch žalobce nesplacený úvěr včetně požadovaného příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud shledal důvodný i návrh žalobce na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, a nařízení vlády číslo 351/2013 Sbí, § 2. 8. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 od právní moci rozsudku podle § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Náklady řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 10 485 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky číslo 177/1996 Sbírky, advokátní tarif, § 7 bod pátý advokátního tarifu. Podle tohoto ustanovení náleží advokátovi žalobce odměna za každý úkon právní služby ve výši 9 380 Kč. Soud přiznal advokátovi žalobce odměnu za převzetí a přípravu zastoupení a podání žaloby k soudu a předžalobní upomínku, to je 3 úkony právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu, celkem 28 140 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi žalobce náhrada hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu, to je celkem 900 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu a § 14a odstavec 1 advokátního tarifu. V tomto případě se jedná o částku 6 098,40 Kč Náklady řízení jsou tak spolu se zaplaceným soudním poplatkem představovány částkou 45 623,40 Kč. Žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odstavec 1 občanského soudního řádu ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.