7 C 156/2021-55 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení 1 573 Kč s příslušenstvím poukazem na ustanovení § 19b z.č. 13/1997 Sb. (dále též ZPK). Uvedl, že dne 27.7.2020 bylo z ulice [ulice] ve [obec] odstraněno vozidlo [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný. Vozidlo bylo odstraněno z důvodu stání na místě, na kterém bylo silničním správním úřadem rozhodnuto o dočasném zákazu stání silničních vozidel z důvodu údržby (blokové čištění). Přenosné dopravní značení„ zákaz stání“ bylo na ulici [ulice] umístěno dne 17.7.2020 v 6:38hod. [právnická osoba] se kterou má žalobce uzavřenu mandátní smlouvu ze dne [datum]. Za odtah a následné vrácení vozidla uhradil žalobce jmenované společnosti dne 2.9.2020 částku 1 573 Kč. Žalobce následně vyzval žalovaného dopisem ze dne 21.9.2020 k uhrazení předmětné částky se splatností 17.10.2020. 2. Žalovaný se k věci po celou dobu řízení nevyjádřil, k jednání soudu se ač řádně a včas předvolán nedostavil. Jelikož žalobce se z nařízeného jednání omluvil, soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Protokolem o dokončeném odtahu vozidla vystaveného Městskou policií [obec] č. MP [číslo] ze dne [datum], úředním záznamem ze dne [datum] a pořízenou fotodokumentací žalobce prokázal, že z komunikace viditelně osazené dopravní značkou zákazu stání dne [datum] odtáhl vozidlo žalovaného [registrační značka] a toto vozidlo po provedení údržby komunikace vrátil zpět. Z protokolu je dále prokázáno, že samotný odtah a vrácení vozidla provedla společnost [právnická osoba], která je k tomuto oprávněna jak dokládá mandátní smlouva uzavřená mezi [územní celek] a jmenovanou společností dne 27.11.2012. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum], přílohou této faktury a výpisem z účtu žalobce bylo žalobcem dále prokázáno, že v souvislosti s provedeným odtahem mu společnost [právnická osoba] vyfakturovala částku 1 573 Kč a že žalobce tuto částku jmenované společnosti uhradil dne 2.9.2020. Výzvou ze dne 21.9.2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. 4. Podle § 19b odst. 1 ZPK je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle odst. 2 bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel. 5. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná s odkazem na ustanovení § 19b ZPK. Žalobce na svůj náklad nechal odtáhnout a následně vrátit na místo vozidlo žalovaného, které se na komunikaci nacházelo v době jejího blokového čistění, ačkoliv komunikace byla osazena dopravní značkou zákaz stání. Jelikož pak žalovaný požadované plnění vynaložené za odtah vozidla řádně a včas neuhradil, má žalobce nárok také na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto návrhu v plném rozsahu vyhověl. 6. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a paušální náhradou nákladů řízení ve výši 200 Kč za dva úkony (předžalobní výzva, žalobní návrh) dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení činí 600 Kč. 7. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.