18 C 42/2023-54 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 49 774,99 Kč s tím, že se jedná o cenu neoprávněně odebraného plynu. Tvrdila, že je provozovatelem distribuční soustavy plynu, a zajišťuje tak na základě energetického zákona a smluv o zajištění služeb distribuce plynu uzavřených mezi ní a obchodníkem s plynem pro obchodníka distribuci plynu do odběrných míst dle smluv o dodávkách plynu uzavřených mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. Žalované byl dodáván plyn na základě smlouvy o dodávkách plynu na odběrné místo na adrese [datum], [obec], dne 21.2.2017 však obchodník s plynem žalobkyni požádal o jejich ukončení ke dni 22.2.2017, jelikož žalovaná dodávky řádně nehradila. Žalobkyni se nepodařilo na daném odběrném místě demontovat měřicí zařízení, proto došlo dle § 119 odst. 3 vyhlášky č. 349/2015 Sb. patnáctým pracovním dnem ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu k ukončení plnění ze smlouvy o zajištění služeb distribuce plynu (13.3.2017). Žalovaná žalobkyni umožnila dne 28.3.2017 a dne 2.5.2017 odečty. Za dobu od 14.3.2017 do 31.8.2018, kdy nový majitel předmětné nemovitosti umožnil žalobkyni demontovat plynoměr a provést odečet, byl poté žalovanou na daném odběrném místě odebrán plyn v rozsahu 29 072,06 kWh za celkovou cenu 49 774,99 Kč, žalobkyně proto vystavila dne 9.10.2020 na jeho úhradu žalované fakturu se splatností do 23.10.2020, žalovaná na ni však ani přes zaslanou upomínku ničeho neuhradil. 2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila. K jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o.s.ř. Proto soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující: 4. Podle výpisu z obchodního rejstříku a z katastru nemovitostí byla žalovaná vlastníkem nemovitosti nacházející se na adrese [datum], [obec] a měla zde evidované své sídlo. 5. Dle záznamu ERÚ a žádosti o ukončení distribuce plynu požádala společnost [právnická osoba] v pozici obchodníka s plynem dne 21.2.2017 žalobkyni v pozici distributora majícího licenci k distribuci plynu o ukončení dodávky plynu ve prospěch žalované na odběrné místo na adrese [datum], [obec] z důvodu neplacení. 6. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu plyne, že dne 15.3.2017 žalobkyně vystavila na jméno žalované oznámení o tom, že obchodník žalované žalobkyni požádal o ukončení dodávek plynu ve prospěch žalované na shora specifikované odběrné místo, ukončení dodávky však nebylo možné provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, ke dni 13.3.2017 tak nastal účinek ukončení dodávky plynu a k zániku rezervace distribuční kapacity a k zániku smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy pro dané odběrné místo s tím, že od 14.3.2017 do dne provedení skutečné demontáže měřicího zařízení bude další odběr kvalifikován jako neoprávněný a je škodou, kterou je nutno žalobkyni uhradit. Rovněž žalovanou vyzvala k poskytnutí součinnosti pro demontáž měřicího zařízení dne 22.3.2017. 7. Z listiny označené jako odpojení dodávky pro neplacení soud zjistil, že se dne 28-2 2017 a dne 8.3.2017 žalobkyně pokusila odpojit na shora specifikovaném odběrném místě bezúspěšně plynoměr pro neplacení, nebylo ani možné zjistit stav počítadla. 8. Podle vyžádaného odečtu, XML souborů a fotografie z 28.3.2017 byl na příslušném plynoměru daného dne evidován odběr 5 207,21 m3, dle fotografie ze dne 2.5.2017 a příslušného vyžádaného odečtu byl na tomto plynoměru k danému dni evidován odběr 5 444,061 m3. Podle fotografií ze dne [datum] a příslušného demontážního listu byla k tomuto dni na předmětném plynoměru evidována spotřeba 9303 m3. 9. Podle ceníku žalobkyně se výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu přepočteného na energetické jednotky složkami ceny podle rozhodnutí ERÚ účinného v době neoprávněného odběru v souladu s vyhláškou č. 10/2011 Sb., pro rok 2017 a 2018 tak tato cena činila průměrně 5 776 Kč/MWh. 10. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně vystavila dne 9.10.2020 na jméno žalované fakturu znějící na 49 774,99 Kč se splatností ke dni 23.10.2020, a to 49 674,99 Kč za neoprávněně odebraný plyn 29 072,06 kWh za dobu od 14.3.2017 do 31.8.2018 a 600 Kč jako poplatek za zjištění a přerušení dodávek plynu. Žalované byla tato faktura zaslána na adresu odběrného místa dne 12.10.2020 (příslušný poštovní arch). Podle upomínky ze dne 19.11.2020 a příslušného poštovního podacího archu zaslala žalobkyně dne 19.11.2020 žalované upomínku k úhradě shora uvedené faktury. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 15.6.2023 a příslušné doručenky plyne, že dne 15.6.2023 žalobkyně odeslala žalované v této věci předžalobní upomínku. 12. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 13. Žalovaná v době od 14.3.2017 do 31.8.2018 na odběrném místě [datum], [obec] neoprávněně odebírala plyn, odebrala tak celkem 29 072,06 kWh, čímž vznikla žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy škoda ve výši 49 774,99 Kč. Žalobkyně přitom žalovanou vyzvala k úhradě této částky do 23.10.2023. 14. Po právní stránce soud věc posoudil dle z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále EZ), vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu (dále VMP) a o.z. 15. Dle 74 odst. 1 EZ je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. 16. Odst. 7 téhož ustanovení uvádí, že při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. 17. Ust. § 9 VMP stanoví, že při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu (odst. 1). V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8 (odst. 2). Množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče. V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce a místo neoprávněného odběru je vybaveno měřicím zařízením, vypočte se množství neoprávněně odebraného plynu podle výpočtu uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce. V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle odstavce 3 nebo 4 a místo neoprávněného odběru je vybaveno regulátorem tlaku plynu, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu obdobně jako v odstavci 4, namísto jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se dosadí jmenovitý hodinový průtok regulátorem tlaku plynu. V případě, že nelze postupovat podle předchozích odstavců, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu na základě vnitřního průměru potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení za hlavním uzávěrem plynu a hodnoty tlaku v tomto potrubí. Množství neoprávněně odebraného plynu se stanoví obdobně jako v odstavci 4. Místo jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se pro výpočet maximálního technicky dosažitelného ročního odběru plynu dosadí maximální technicky dosažitelná hodinová dodávka plynu plynovodem, vypočtená podle vzorce uvedeného v příloze č. 4 k této vyhlášce. V případě, že není možné zjistit vnitřní průměr potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení, nahradí se vnitřním průměrem plynovodní přípojky (odst. 3 -6). 18. Odst. 7 téhož ustanovení poté uvádí, že pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval a) u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 24 měsíců, b) ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly mís