217 C 5/2025-67 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 71 354 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný podepsal dne 26. 9. 2023, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč za úrok ve výši 76,05 % ročně. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena. Žalovaný na dluh uhradil celkem 26 752 Kč. Žalovaná částka sestává z nové dlužné jistiny ve výši 54 343,28 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 15 613,46 Kč a smluvního úroku.Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč na dobu 48 měsíců za úrok ve výši 76,05 % ročně, v návrhu bylo RPSN vyčísleno na 105,63 %, úroky byly limitovány 120 % celkové částky. Pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 30 dnů se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč, pro případ prodlení delšího 15 dnů se žalovaný zavázal zaplatit náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, a pro případ prodlení delšího 65 dnů bylo sjednáno zesplatnění úvěru a následně smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku [dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru č. , hodnota, , podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt , Anonymizováno, ), základní informace o klientovi, důkaz o odeslání 1,- Kč, zaslaná SMS (informace o vyplacení, důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)]. Žalobce ověřoval totožnost žalovaného (fotografie občanského průkazu žalovaného). Žalobce návrh akceptoval sdělením ze dne 2. 10. 2023, které bylo žalovanému doručeno dne 5. 10. 2023, a to pro úvěr ve výši 50 000 Kč se splátkami 3 344 Kč měsíčně, konečná zápůjční úroková sazba byla vyčíslena na 76,05 % a RPSN na 102,76 % (oznámení o schválení úvěru ze dne 2. 10. 2023, dodejka). Standardní informace o spotřebitelském úvěru a informace poskytované zprostředkovatelem úvěru byly žalovanému poskytnuty (prohlášení klienta ze dne 26. 9. 2023 a předsmluvní formulář ze dne 26. 9. 2023). Žalobce poskytl žalovanému částku 50 000 Kč dne 29. 9. 2023 (doklad o vyplacení úvěru).Při hodnocení poměrů žalovaného žalobce vycházel z toho, že žalovaný žádá poskytnutí částky 150 000 Kč, výše úvěru činí 50 000 Kč se splátkou 3 344 Kč měsíčně. Pravidelný měsíční příjem žalovaného činí 20 315 Kč ze zaměstnání, jeho výdaje činí 4 860 Kč (životní minimum) a 3 915 Kč (bydlení) a nemá výdaje na spoření či splátky (zjištěno z hodnocení klienta). Žalobce ověřoval příjmy žalovaného přičemž zjistil, že žalovaný dosahuje mzdy ve výši 17 450 Kč až 25 660 Kč měsíčně (historie pohybů – běžný účet). Žalovaný žádal o úvěr u celkem 3 dalších finančních institucí, celkové zbývající částky úvěrů činily 9 947 Kč (výpis z nebankovního registru klientských informací NRKI). V registru SOLUS byly pro žalovaného evidovány „příznak , Anonymizováno, “, „produkt splátkový prodej, spotřebitelský úvěr“, „poznámka , Anonymizováno, “ (výpis záznamů z registru SOLUS).Žalovaný na dluh uhradil celkem 26 752 Kč (karta klienta).Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě splátek, se kterými byl žalovaný v prodlení, a upozornil jej na možnost zesplatnění dluhu (výzvy ze dne 18. 7. 2024 a 19. 8. 2024). Pro prodlení delší 65 dnů s úhradou splátky úvěru došlo k zesplatnění závazků, proto žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě všech závazků ze smlouvy (oznámení ze dne 21. 8. 2024). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu (předžalobní výzva ze dne 13. 5. 2025, poštovní podací arch). Žalobce je zapsán v seznamu regulovaných a registrovaných poskytovatelů úvěru (úplný výpis ze seznamu ČNB).Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 76,05 % měsíčně, RPSN byla vyčíslena na 109,05 % (v oznámení o schválení úvěru byla RPSN vyčíslena na 102,76 %, soud však vycházel z RPSN vyčíslené v návrhu smlouvy, která se shoduje s RPSN vypočtenou kalkulačkou dostupnou na https://www.dtest.cz/kalkulacka/rpsn). Dle ust. § 1813 věty první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouva byla smlouvou spotřebitelskou. Žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání byla jednostranně určena žalobcem. Dle ust. § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Úplata za poskytnutí peněžních prostředků, úrok ve výši 76,05 % měsíčně, když v době uzavření smlouvy (říjen 2023) byla průměrná výše úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu ve výši 9,37 % ročně (viz statistika úrokových sazeb ČNB – nové obchody, úvěry spotřebitelské) je úplatou zcela nepřiměřenou, neboť více než osmkrát přesahuje tuto průměrnou výši úrokových sazeb (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).Celkovou finanční nákladnost úvěru určuje hodnota roční procentní sazby nákladů, která byla vyčíslena na 109,05 %. Jako nepřiměřená a rozporná s dobrými mravy byla Nejvyšším soudem posouzena roční procentní sazba nákladů ve výši 94,96 % (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 2617/2020) či Ústavním soudem roční procentní sazby nákladů ve výši 115,32 % (nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12).A proto, s ohledem na naprosto nepřiměřenou úplatu za poskytnutí peněžních prostředků (hodnocenou výší úroku a zároveň objektivním kritériem – roční procentní sazbou nákladů, která přesahuje výši Nejvyšším soudem prohlášenou jako nepřiměřenou), lze uzavřít, že celá smlouva o úvěru je v souladu s ust. § 588 o.z. absolutně neplatným právním jednáním, když celé toto právní jednání se zcela zjevně příčí dobrým mravům a jednotlivá ujednání nelze pro svoji komplexnost oddělit od zbytku smlouvy (ust. § 576 o.z. a contrario).Vedle shora uvedeného je třeba vyslovit také pochybnosti ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobcem. Žalovaný žádal o poskytnutí částky 150 000 Kč, kterou žalobce následně moderoval na částku 50 000 Kč. Již z toho je zřejmé, že žalobce měl pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. Výpisem z registru NRKI žalobce zjistil, že pro žalovaného jsou evidovány další finanční instituce s žádostí, avšak v hodnocení klienta nejsou zaznamenány žádné splátky u třetích stran, to vše pak při relativně nízkém příjmu (který žalobce hodnotil částkou 20 315 Kč). Nicméně ověřování, zda žalobce skutečně náležitě prověřil úvěruschopnost žalovaného, by si vyžádalo dalšího dokazování, které však bylo s ohledem na nepřiměřenost úplaty za poskytnutí úvěru nadbytečné, když by to na konečném právním posouzení věci ničeho nezměnilo.S ohledem na to, že úvěrová smlouva byla shledána absolutně neplatným právním jednáním jako celek, byl žalovaný v souladu s ust. § 2991 o.z. povinen hradit pouze to, oč se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, žalovaný na dluh uhradil 26 752 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 23 248 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou této částky v prodlení. Ve zbývající části, co do smluvních úroků, smluvních pokut, nákladů prodlení a poměrné části zákonného úroku z prodlení, byla žaloba pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný z 33 %, žalovaný z 67 %, žalovanému by proto náležela náhrada nákladů řízení ve výši 34 % nákladů řízení žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů t