ECLI: ECLI:CZ:OSVS:2022:7.C.105.2018.1 Datum: 2022-03-10 Předmět: žaloba o zaplacení částky 416.000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 609 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 32 z. č. 82/1998 Sb.", "§ vyhl. č. 511/2021 Sb."] ["majetková újma""náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""peněžité plnění""rozsudek doplňující""vypořádání SJM""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: žaloba o zaplacení částky 416.000 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 609 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 32 z. č. 82/1998 Sb.", "§ vyhl. č. 511/2021 Sb."])
1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne 12. 11. 2018, následně doplněnou a upřesněnou v průběhu řízení, částky 416 000 Kč, a to jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z důvodu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného před Okresním soudem ve Vsetíně pod sp. zn. [spisová značka].
2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Argumentoval primárně tím, že vznáší námitku promlčení vzneseného nároku (a tento závěr též vyvozuje i pro případ, že by žalobce argumentoval tím, že řízení pokračovalo ve věci [spisová značka], když toto pravomocně skončilo 15. 6. 2016). Zákonná šestiměsíční promlčecí lhůta tak prokazatelně uplynula. K samotné posuzované věci pak uvedl, že je nezbytné upozornit na fakt, že jak žalobce, tak žalovaná se stali významnými hybateli celého sporu a s ohledem na průběh řízení, jejich aktivitu, procesní návrhy a opravné prostředky, tak nelze přičítat státu k tíži prodloužení délky řízení v tomto případě.
3. K výše uvedenému je potřeba doplnit, že podání žalobce byla neurčitá a nebylo zcela zřejmé, čeho se žalobce domáhá, resp. mimo jiné zda se domáhá odškodnění v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] nebo i pod sp. zn. [spisová značka], když obě byly vedeny u Okresního soudu ve Vsetíně. S ohledem na neodstranění vad podání a předchozí řádné poučení o jeho následcích Okresní soud ve Vsetíně odmítl usnesením ze dne 7.1.2020, č.j. 7 C 105/2018-41, podání žalobce ze dne 12. 11. 2018 a usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, č.j. 57 Cdo 73/2020-53, bylo odmítnutí podání v té části, ve které se žalobce domáhá přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nesprávného úředního postupu v věci [spisová značka], potvrzeno. Naopak ohledně řízení sp. zn. [spisová značka] bylo usnesení prvního stupně změněno tak, že podání žalobce se neodmítá. Předmětem řízení tak zůstal požadavek na odškodnění nesprávného úředního postupu pouze ve věci sp. zn. [spisová značka].
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 13. 11. 2017 bylo zjištěno, že tímto potvrzují přijetí podání žalobce téhož dne, týkající se právní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. Dále byl žalobce upozorněn na další postup řízení, na možnost nedodržení lhůty k projednání ze strany pisatele a na možnost podat následně žalobu v této věci. Žalobce byl též upozorněn, že běh promlčecích lhůt se zastavuje na dobu šesti měsíců.
6. Z výzvy zaslané žalobcem [stát. instituce], datované dnem 8. 11. 2017, bylo zjištěno, že tímto požádal o zadostiučinění za majetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. [spisová značka] a řízení [spisová značka], a to ve výši 416 000 Kč.
7. Ze spisu Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že se jednalo o řízení, kdy jeho předmětem bylo vypořádání společného jmění manželů [celé jméno žalobce] (žalobce) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], závěrečné rozhodnutí ve věci nabylo právní moci dne 30. 11. 2012, když Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2012 potvrdil napadený rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně č.j. [číslo jednací] ze dne 16. 2. 2012 a zároveň zrušil doplňující rozsudek téhož soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 2. 8. 2012 a vrátil ho soudu k dalšímu řízení (když z odůvodnění vyplývá, že se jedná o samostatný nárok na náhradu škody, nikoliv nárok z titulu vypořádání SJM). Tato část řízení byla následně vyloučena do spisu téhož soudu sp. zn. [spisová značka], kde byla projednávána samostatně.
8. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb.. Podle § 13 odst. 1 tohoto zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 14 odst. 1 téhož zákona, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, podle odst. 3 pak uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 téhož zákona, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 32 odst. 1 téhož zákona, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Podle odst. 3 téhož ustanovení nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 téhož zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.
9. Soud shrnuje, že v daném případě se žalobce domáhá odškodnění – náhrady nemajetkové újmy - za nezákonný postup ve věci Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. [spisová značka], když meritorní rozhodnutí soudu v této věci nabylo právní moci dne 30. 11. 2012. Žalobce uplatnil svůj nárok u [stát. instituce] dne 13. 11. 2017. Žaloba v nyní projednávané věci u zdejšího soudu byla podána 12. 11. 2018. Žalovaný namítl promlčení nároku.
10. Po právní stránce soud věc hodnotí takto:
11. Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že žalobce uplatnil svůj požadavek u příslušeného orgánu a následně u soudu až mnoho let po pravomocném ukončení řízení, ve kterém namítá nezákonný postup soudu. Soud má za to, že již první den po právní moci rozhodnutí v posuzované věci, tedy dne 1. 12. 2012, mohl uplatnit svůj nárok na odškodnění újmy u soudu, neboť již toho dne muselo být žalobci zřejmé, že mu vznikla nemajetková újma a kdo za ni odpovídá – tento den je také nutno považovat za první den počátku běhu promlčecí lhůty. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. je promlčecí lhůta v tomto případě šestiměsíční a poslední den této doby byl 1. 5. 2012. V této lhůtě však žalovaný svůj nárok neuplatnil, a za situace, kdy žalovaný řádně vznesl námitku promlčení v rámci soudního řízení, je nutno konstatovat, že nárok žalobci nelze jako promlčený přiznat (ust. § 609 o.z., kdy nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit).
12. Není přitom rozhodné, že žalobce uplatnil později nárok u příslušného orgánu. Stejně tak není rozhodné, že žalobce tvrdí, že řízení pokračovalo u Okresního soudu ve Vsetíně ve věci sp. zn. [spisová značka] – ze soudní databáze ISAS bylo zjištěno, že toto řízení bylo pravomocně skončeno dne 15. 6. 2016, takže i zde by námitka promlčení žalovaného byla účinná, navíc se jednalo o zcela samostatný nárok a žalobce, jak bylo upřesněno shora, neučinil tuto věc předmětem projednávaného řízení.
13. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl, když s ohledem na právní kvalifikaci nebylo důvodné zabývat se věcnými argumenty a posuzovat nesprávný úřední postup soudu, resp. věcně řešit průtahy v napadeném řízení, resp. jeho nepřiměřenou délku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 777 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka za dva úkony po 300 Kč, tedy 600 Kč (příprava a převzetí věci, účast na jednání) a dále cestovné v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 3. 2022 ve výši 1 177 Kč za 180 ujetých km (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5.1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.