17 C 161/2022-53 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Zástavní věřitelka se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že dlužník dluží pohledávku ve výši uvedené ve výroku usnesení, která je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku I tohoto usnesení ve vlastnictví zástavní dlužnice. Tvrdí, že poslední řádně uhrazenou splátkou byla splátka splatná dne 15.11.2021 a ke dni 13.9.2022 došlo k zesplatnění úvěru. 2. Zástavní dlužnice navrhla, aby byl prodej zástavy odložen. Je si vědoma prodlení s úhradou hypotéky. Namítá, že dlužník v září 2022 zemřel, dědici spoluvlastnického podílu i dluhu budou jejich děti. Efektivnější by bylo vyčkat výsledků dědického řízení a následně prodat celý byt, nikoli jen podíl. 3. Dle § 356 z.ř.s. bylo o věci rozhodováno bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání účastníci souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Z listin předložených zástavní věřitelkou bylo zjištěno: - vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku II je zástavní dlužnice a dlužník, každý s podílem ve výši 1/2 (zjištěno z LV). - dne 24. 4. 2012 byla uzavřena smlouva o hypotečním úvěru [číslo] mezi zástavní věřitelkou a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako dlužníkem, na základě které byl dlužníku poskytnut úvěr 750.000 Kč, který se zavázal uhradit do 15.4.2042 spolu s úrokem ve výši 3,79 % p.a. platným do 14.4.2017 formou pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni v měsíci. Úvěr byl čerpán ve výši 750.000 Kč dne 2.5.2012. S účinností od 15.4. 2017 byl dohodnut úrok ve výši 2,09 % ročně a splátka úvěru ve výši 2.900 Kč měsíčně. S účinností od 16.12.2021 činila úroková sazba 5,98 % ročně. (zjištěno z citované smlouvy, z dodatku ke smlouvě, ze stanovení výše úrokové sazby, dodejky a z výpisu z úvěrového účtu) - dne 27. 4. 2012 byla mezi zástavní věřitelkou, dlužníkem, zástavní dlužnicí a tehdejšími vlastníky jako zástavci uzavřena zástavní smlouva zajišťující bytem uvedeným ve výroku tohoto usnesení pohledávku ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] včetně příslušenství. Zástavní smlouva byla vložena do katastru nemovitostí. (zjištěno z citované smlouvy a z LV) - dne 26. 7. 2022 vyzvala zástavní věřitelka dlužníka k okamžité úhradě dlužných splátek ve výši 29.139,65 Kč s upozorněním, že pokud tak neučiní do 13.9.2022, dojde k zesplatnění úvěru (zjištěno z dodejky a výzvy) - dlužník na základě shora citované smlouvy dluží pohledávku ve výši uvedené ve výroku I tohoto usnesení (zjištěno z výpisů z účtu) - zástavní věřitel vyzval před podáním žaloby zástavního dlužníka k plnění (zjištěno z výzvy a dodejky). 5. Podle § 358 z.ř.s. řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy. Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. 6. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 21 Cdo 676/2010, které je použitelné i při rozhodování podle § 354 an. zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních:„ Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy podle ustanovení § 251 a násl. o. s. ř.; je-li prodávanou zástavou nemovitá věc, užijí se na výkon rozhodnutí prodejem této zástavy ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak (srov. § 338a odst. 1 o. s. ř.). V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou - jak vyplývá z ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné… To, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř.) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř.“ 7. Protože zástavní věřitelka předloženými listinami prokázala existenci zajištěné pohledávky, existenci zástavního práva a kdo je zástavním dlužníkem, byl soud povinen ve smyslu ustanovení § 354 an. z.ř.s. nařídit prodej zástavy, což také učinil. 8. Smrt dlužníka (dle databáze soudu je aktuálně určováno datum jeho smrti, mrtvý byl nalezen [datum]) není relevantním důvodem pro přerušení řízení o soudním prodeji zástavy. I po vydání tohoto usnesení se může zástavní dlužnice pokusit se zástavní věřitelkou dohodnout na způsobu realizace zástavního práva, příp. na jiném uspokojení pohledávky zástavní věřitelky. Uvedené tudíž není důvodem pro přerušení nyní vedeného řízení. Odložit lze v soudním řízení pouze právní moc nebo provedení výkonu již existujícího soudního rozhodnutí. S ohledem na uvedené vyhodnotil soud návrh zástavní dlužnice jako návrh na přerušení řízení. 9. O náhradě nákladů řízení nebylo rozhodováno, neboť soud je vázán nálezem Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 114/06, ve kterém Ústavní soud uvedl:„ Je porušením práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za občanského soudního řádu), současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy, rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu.“ Obdobně rozhodl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 4. 2019, sp.zn. 21 Cdo 310/2019.