17 C 49/2023-10 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobkyně se domáhá vyklizení domu na adrese [obec a číslo]. Tvrdí, že je vlastníkem domu. Žalovaného, bývalého partnera, který značně požívá alkohol a soužití s ním je velmi problematické, vyzvala k vyklizení domu, což dosud neučinil. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání. Z listu vlastnického a z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem domu na adrese [obec a číslo]. Žalovaný má vedeno trvalé bydliště v označeném domě. Podle § 1040 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Protože žalobkyně prokázala své vlastnictví k domu a užívání bytu žalovaným a nebylo tvrzeno, že by žalovanému svědčil právní důvod k jeho užívání, bylo žalobě vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a nákladů za žalobu ve výši 300 Kč, přiznané v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.