18 C 205/2022-39 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení 20 000 Kč příslušenstvím z titulu regresního nároku v souvislosti s dopravní nehodou, kterou způsobila žalovaná dne 10. 2. 2021 a při které žalovaná místo dopravní nehody opustila, aniž by splnila své zákonné povinnosti jako účastníka dopravní nehody, čímž znemožnila zjištění skutečné příčiny nehody. 2. Žalovaná se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřila. Skutečnosti uvedené v žalobě neučinila v řízení spornými. 3. Žalovaná se sice nachází v úpadku, ale tato skutečnost projednání věci nebrání, neboť uplatněná pohledávka vznikla až po rozhodnutí o úpadku žalované (5. 9. 2019); tato pohledávka tedy nemohla být v insolvenčním řízení uplatněna přihláškou a režim § 140c insolvenčního zákona se na ni nevztahuje. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění. 5. Z detailu relace o dopravní nehodě soud zjistil, že žalovaná dne 10. 2. 2021 jako řidička osobního vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] při couvání přehlédla sklápěcí se dřevěnou závoru u železničního přejezdu a následně do ní narazila, přičemž došlo ke zlomení závory. Poté z místa dopravní nehody po kontrole vozu a závory ujela, aniž by dopravní nehodu oznámila policii. Svědkem celé události byl strojvedoucí vlaku, který nehodu oznámil. Ohledání vozu bylo provedeno až 12. 2. 2021 a z důvodu tohoto časového odstupu nebyla u žalované provedena dechová zkouška. Vůz byl pojištěn u právního předchůdce žalobkyně. Z doložených fotografií pak vyplývá, že příslušná závora u železničního přejezdu byla zlomená. 6. Z výpisu o pojištění soud zjistil, že předmětné vozidlo bylo v rozhodné době pojištěno u právního předchůdce žalobkyně. 7. Z dokumentace vztahující se k likvidaci pojistné události soud zjistil, že [anonymizována dvě slova], státní organizace vyčíslila vzniklou škodu z důvodu poškození zabezpečovacího zařízení na částku 20 661 Kč, a to z titulu dopravy, materiálu a mezd, kdy je doložen i záznam o provozu služebního vozidla a související přehledy. Tento nárok byl u pojistitele uplatněn 21. června 2021. Ze související reakce pojistitele pak vyplývá, že pojistitel ukončil pojistné šetření a vyplatil poškozené celkem 20 661 Kč dne 29. 6. 2021. 8. Z předžalobní výzvy a potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k plnění výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 1. 2022. 9. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] 10. Zjištěný skutkový stav lze ve stručnosti shrnout tak, že žalovaná způsobila jako řidička dopravní nehodu, při které byla poškozena závora u železničního přejezdu, přičemž žalovaná z místa dopravní nehody odjela, aniž by nehodu oznámila policii. Škoda vzniklá třetí osobě při této dopravní nehodě byla předmětem pojistného šetření, na jehož základě bylo poškozené ze strany žalobkyně jako pojistitele, u kterého bylo vozidlo pojištěno (resp. u právního předchůdce), vyplaceno pojistné plnění ve výši 20 661 Kč. 11. Žalobkyně následně tuto částku uplatnila vůči žalované, která na ni podle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nezpochybnila, plnila pouze 661 Kč. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, k podané žalobě se nevyjádřila, žádným způsobem nezpochybňovala uplatněný nárok a nedostavila se k nařízenému jednání. Z toho, že žalovaná na uplatněný nárok plnila, byť pouze částečně, lze usuzovat, že co do podstaty žalovaná nárok žalobkyně nerozporuje, čemuž ostatně odpovídá i její pasivní přístup k řízení. 12. Podle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 13. Podle § 10 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, nebo bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 14. Podle § 47 odst. 3 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. účastníci dopravní nehody jsou povinni oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii. 15. Podle § 47 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. povinnost podle odstavce 4 (tj. povinnost oznámit nehodu policii a setrvat na místě – pozn. soudu) platí i v případě, kdy při dopravní nehodě dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle. 16. Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (postih) není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku postižního nároku pojistitele upravuje pouze uvedené ustanovení § 10 a nelze je doplňovat dalšími předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy. Tento postih lze uplatnit nejen vůči provozovateli vozidla, nýbrž případně i vůči jiné osobě, která jako řidič vozidla odpovídá za újmu podle obecné úpravy (srov. JANDOVÁ, Lucie, VOJTEK, Petr. § 10 (Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky). In: JANDOVÁ, Lucie, VOJTEK, Petr. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 300, marg. č. 14). 17. Ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb. zakládá pojistiteli právo požadovat po pojištěném náhradu plnění, které za něj poskytl v souvislosti s jeho odpovědností za škodu způsobenou při provozu motorového vozidla. Předpokladem pro úspěšné uplatnění postihového práva je současné naplnění obou podmínek stanovených v uvedeném ustanovení, a to nesplnění oznamovací povinnosti a zároveň negativní dopad nesplnění této povinnosti na možnosti pojistitele osvětlit příčiny a mechanismus dopravní nehody včetně případných podkladů pro uplatnění regresních nároků. Smyslem této úpravy je totiž vytvoření podmínek pro to, aby pojistitel mohl řádně a dostatečně posoudit všechny okolnosti v souvislosti s jeho zákonnou povinností poskytnout poškozenému plnění za pojištěnou osobu. I když prvotním je samozřejmě zjištění údajů potřebných pro plnění poškozenému, patří sem i okolnosti promítající se do práva pojistitele požadovat náhradu poskytnutého plnění (jeho části) od pojištěné osoby, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky. Jde totiž o vypořádání trojstranného právního vztahu mezi poškozeným, pojištěným a pojistitelem, který vzniká ve specifické sféře povinného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu. Z uvedeného tedy vyplývá, že ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem podle § 9 odst. 3 ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 23 Cdo 58/2016). 18. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaná zavinila dopravní nehodu, při které vznikla škoda třetí osobě, z místa nehody ujela a nehodu policii neohlásila, čímž porušila oznamovací povinnost, kterou jí ukládá § 47 zákona č. 361/2000 Sb. Jestliže tak žalovaná svým jednáním zmařila možnost policie zjistit, zda neřídila pod vlivem např. alkoholu či jiných návykových látek, a také možnost ověřit technický stav vozu v době dopravní nehody, došlo ke ztížení možnosti řádného šetření žalobkyně. Aniž by soud předjímal, zda žalovaná způsobila dopravní nehodu pod vlivem návykových látek (nebo zda mohla být zjištěna jiná rozhodná okolnost), nemohlo-li být provedeno žádné šetření o její osobě v době nehody, nemohlo dojít k posouzení nároku jako takového a jednání žalované nepochybně mělo dopad na možnost řádného šetření dopravní nehody. V dané souvislosti pak nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalované mělo cokoli bránit v tom ohlásit nehodu ihned policii a vyčkat na místě. Z průběhu skutkového děje je zřejmé, že žalovaná nebyla při dopravní nehodě zraněna a zraněni nebyli ani spolujezdci, tudíž zde nevznikla ani nutnost přednostně takové zranění řešit. Soud dále zdůrazňuje, že pokud žalovaná splnila všechny podmínky pro to, aby jí bylo uděleno řidičské oprávnění, musela si být vědoma toho, jak se chovat v případě dopravní nehody. V případě, že by žalovaná tuto svoji zákonnou povinnost splnila, byl by policií ověřen stav vozidla i stav žalované jako řidičky, čímž by byl dán podklad pro řádné šetření nehody a k žádnému regresnímu nároku by případně ani nemuselo dojít. 19. Jelikož žalobkyně prokázala poskytnutí pojistného plnění poškozené třetí osobě v uplatněné výši, je uplatněný regresní nárok s ohledem na všechny