7 C 62/2022-70 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se podáním ze dne [datum] domáhala určení hranic pozemku a to tak, že hranice mezi pozemkem p. [číslo] pozemkem p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], pro [územní celek], je určena geometrickým plánem [číslo] ze dne 17. 8. 1971, který bude tvořit nedílnou součást rozsudku. Vzápětí svůj žalobní návrh upřesnila tak, že se domáhá vynesení rozsudku, podle kterého hranice mezi pozemkem p. [číslo] pozemkem p. [číslo] hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v témže katastrálním území určí soud na základě slušného uvážení. 2. Tvrdila, že žalovaná si nechala v srpnu 2009 provést zaměření hranic pozemků parcel [číslo] to [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], [číslo] [rok], s tímto žalobkyně nesouhlasila, stejně jako pan [celé jméno žalobce]. Tento náčrt je v rozporu se zaměřením z roku 1971, resp. geometrickým plánem [číslo] z [datum] a se smlouvou odstupní ze dne [datum], kterou nabyli manželé [příjmení] vlastnictví k pozemku. Dále popisovala situaci ohledně zaměření pozemku panem [jméno] [příjmení] v roce 2010, kdy zjistila, že geometrický plán [číslo] [rok] byl předložen na katastrální úřad bez jejího vědomí, s čímž nesouhlasila. K dnešnímu dni existuje několik zaměření hranic pozemků, několik geometrických plánů, není zřejmé, který je správný a žalobkyně se tedy domáhá určení hranic mezi pozemky. Nejprve tvrdila, že se domáhá určení hranic podle geometrického plánu z roku 1971, který dle ní odpovídá reálnému stavu. Následně upřesnila, že toto má soud rozhodnout dle slušného uvážení. U jednání soudu žalobkyně následně opět upřesnila, že soud má hranice stanovit, nicméně je nutné vycházet z geometrického plánu z roku 1971, který žalobkyně považuje za jediný správný, resp. hranice jím určené. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhuje její zamítnutí. Považuje ji za poměrně nesrozumitelnou, nicméně za nesporné označuje, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], společnost [právnická osoba], [IČO] (s podílem ve výši id. 1/4), pan [jméno] [příjmení] (s podílem ve výši id. 1/4) a [územní celek] (s podílem ve výši id. 2/4) jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], že žalovaná a pan [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] a že v roce 2009 si žalovaná nechala provést zaměření a vytyčení hranic od pana [jméno] [příjmení] a pana [příjmení] [jméno] [příjmení]. Byť to žalobkyně výslovně neuvádí, pak podanou žalobou v podstatě tvrdí, že hranice mezi pozemky jsou objektivně neurčitelné. Žalovaná má však za to, že hranice mezi pozemky jsou objektivně určitelné, když průběh hranic byl vyznačen právě vytyčovacím náčrtem. 4. Žalovaná nesouhlasí s popisem dělení dle geometrického plánu [číslo] tak, jak je uvedeno žalobkyní v žalobě ze dne [datum] (str. 3). Toto neodpovídá skutečnosti a ani obsahu geometrického plánu. Žalovaná zde jen uvádí, že dělením a scelováním vznikl pozemek p. [číslo] o výměře 632 m2 a pozemek p.č. st. [anonymizováno] o výměře 91 m2 – tyto pozemky v souhrnu dávaly celkovou výměru 723 m2. Žalobkyně tvrdí (doplnění ze dne 19.9.2022, poslední strana), že k navýšení výměry pozemku p. [číslo] došlo na základě vytyčovacího náčrtu. Toto tvrzení však nemůže obstát, neboť vytyčovacím náčrtem se v tomto případě nijak neměnila hranice či výměra pozemků, nýbrž se jen hranice zanesená v katastrální mapě přenesla reálně do terénu. Ke změně výměry došlo na základě obnovy katastrálního operátu, což je uvedeno i na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] ze dne [datum] (LV je založeno ve spisu). 5. Ohledně hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] žalovaná tvrdí, že nenáleží žalobkyni aktivní legitimace k podání žaloby na určení hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] neboť žalobkyně není vlastníkem těchto pozemků. Žalované samotné taktéž nenáleží pasivní legitimace ve věci určení této hranice, neboť tyto pozemky vlastní více osob, a žalovaná je tak pasivně legitimována případně až ve spojení s dalšími vlastníky p. [číslo] p. [číslo]. Ačkoliv je v ustanovení § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uvedeno, že v případě neznatelnosti či pochybnosti hranic, má každý soused právo požadovat, aby soud určil hranici, pak„ každým sousedem“ v praxi nemůže být jakýkoliv sousední vlastník, nýbrž toliko vlastník pozemku, jehož hranice má být určena; jiné osobě může náležet aktivní legitimace pouze výjimečně, a to v případě, že taková osoba bude mít na takovém určení právní zájem. Žalované však v tomto případě není znám žádný právní zájem, který by žalobkyně mohla mít na tomto určení. 6. Ohledně hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] žalovaná uvádí, že hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] nebyla, co si žalovaná pamatuje, nikdy měněna a je tvořena oplocením mezi těmito pozemky. Žalované z podané žaloby není zřejmé, jak by tato hranice měla být upravena oproti stávajícímu stavu evidovanému v katastru nemovitostí. Žalovaná má za to, že tato hranice je objektivně určitelná. Pokud by hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] nebyla objektivně určitelná, pak poslední pokojná držba je dána stávajícím oplocením, které se na hranici nachází déle než 40 let. Soudní určení hranice by tedy opětovně kopírovalo stávající umístění oplocení. Žalované opravdu není patrné, čeho přesně se žalobkyně domáhá. V roce 1971 byly vytvořeny nové pozemky p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], které měly společně celkem výměru 723 m2. Do dnešní doby byla provedena patrně přístavba domu [adresa], který je součástí pozemku p.č. st. [anonymizováno] s tím, že se o výměru této přístavby pozemek p.č. st. [anonymizováno] zvětšil (dnes 122 m2) a pozemek p. [číslo] zmenšil (dnes 601 m2). Celkem tedy žalobkyně stále vlastní výměru 723 m2. Pokud by mělo jakkoliv dojít ke změně hranic ve prospěch žalobkyně, pak by žalobkyně vlastnila více metrů čtverečních pozemků, než bylo určeno geometrickým plánem v roce 1971. Aktuálně jsou evidovány hranice mezi pozemky v katastru nemovitostí a tyto hranice by měly vycházet z geometrického plánu z roku 1971. Je nutné poznamenat, že v té době se zákresy prováděly ručně a výpočty výměr se prováděly podle jiné metodiky. Z laického pohledu se tedy může v některých případech zdát, že aktuální hranice v katastru neodpovídají dřívějším geometrickým plánům, nicméně toto je dáno nepřesností ručně zpracovaných geometrických plánů, které mohou být nepřesné zejména v grafické části, a nepřesností ručně vedených katastrálních map. V rámci obnovy katastrálního operátu pak dochází ke zpřesňování – mimo jiné také došlo v daném případě obnovou katastrálního operátu u pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] k přepočtu výměry, což je v rámci obnovy katastrálního operátu běžný jev. Z podané žaloby se také jeví, že žalobkyně nemíří svými tvrzení k tomu, že hranice jsou neurčitelné, když odkazuje na hranice stanovené geometrickým plánem z roku 1971, ale spíše k určení vlastnického práva. 7. Usnesením ze dne 21.února 2023, č. j. 7 C 62/2022-57, byl připuštěn vstup dalšího účastníka [celé jméno žalobce] na stranu žalobkyně. Následně doplnil [celé jméno žalobce] své podání o informace o změně výměr parcely [číslo] kdy odkazoval na rozhodnutí příslušných úřadů. 8. Soud na tomto místě konstatuje, že žaloba žalobkyně od počátku nebyla zcela jednoznačná, nebylo zcela jasné, čeho se domáhá a k odstranění těchto vad byla opakovaně vyzývána, zároveň však žaloba nebyla natolik vadná, aby soud postupem podle § 43 odst. 1,2 o.s.ř. mohl žalobu odmítnout. I u jednání však soud ještě opakovaně poučil žalobkyni i žalobce o charakteru žaloby, složitosti tohoto typu řízení, vhodnosti nechat se zastoupil advokátem (stejně jako předtím písemně), o legitimaci účastníků k podání žaloby, poučil účastníky o vhodnosti smírného řešení sporu, nicméně na tato poučení žalobci nijak nereflektovali. Žalobkyně, stejně jako žalobce [celé jméno žalobce], se nadále domáhali určení hranic pozemků soudem, nicméně žalobkyně trvala na tom, že hranice mají být určeny dle geometrického plánu z roku 1971, resp. má být vyhotoven nový plán v těchto hranicích. Zároveň však neučinila žádné změny žaloby ve smyslu určení vlastnictví, nebylo ani úplně jednoznačné, zda jí vadí právní či faktický stav věci. Totéž nebylo zřejmé z žádného vyjádření [celé jméno žalobce]. <b>9. Po provedeném řízení soud vzal za prokázané:</b> 10. Z nesporných tvrzení účastníků a výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastnicí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], společnost [právnická osoba], [IČO] (s podílem ve výši id. 1/4), pan [jméno] [příjmení] (s podílem ve výši id. 1/4) a [územní celek] (s podílem ve výši id. 2/4) jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], že žalovaná a pan [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], když všechny tyto nemovitosti jsou vedeny v katastru nemovitostí pro [příjmení] [příjmení], katastr