10 C 143/2023-42 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu dne14. 11. 2023, na žalovaných domáhala zaplacení částky 39 008 Kč spolu s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku společně a nerozdílně. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaní s žalobkyní uzavřeli dne 1. 2. 2017 smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , která byla opakovaně prodlužována. Nájemní vztah byl ukončen dohodou o skončení nájmu bytu ke dni 30. 4. 2023, neboť žalovaní neuhradili nájemné a služby spojené s nájmem bytu za období od 1. 11. 2022 do 30. 4. 2023 v celkové výši 49 008 Kč. Oproti dlužné částce žalobkyně započetla „kauci ve výši 10 000 Kč“ a s žalovanými uzavřela dohodu o uznání předmětného dluhu spolu se splátkovým kalendářem, kde se žalovaní zavázali dluh splácet po 5 000 Kč měsíčně pod sankcí ztráty výhody splátek, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 6. 2023. Žalovaní neuhradili ani první splátku, proto žalobkyně předmětný dluh zesplatnila. Žalovaní doposud na dlužnou částku neuhradili ničeho.2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinili spornými.3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Soud z uvedených důkazů učinil následující skutková zjištění: z listiny označené jako "Smlouva o nájmu bytu" ze dne 1. 2. 2017 soud zjistil, že tato listina byla účastníky předmětného dne podepsána, přičemž jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovaným za úplatu k dočasnému užívání byt č. , hodnota, na adrese , adresa, , a závazek žalovaných hradit žalované nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu, z listiny označené jako "Dohoda o ukončení nájmu bytu" ze dne 10. 5. 2023 soud zjistil, že tato listina byla účastníky předmětného dne podepsána, přičemž jejím obsahem je dohoda o skončení nájmu bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , ke dni 30. 5. 2023, z listiny označené jako "Uznání dluhu a dohoda o splátkách" ze dne 29. 5. 2023 soud zjistil, že tato listina byla účastníky předmětného dne podepsána, přičemž jejím obsahem je prohlášení o uznání dluhu na nájemném a úhradách za služby související s užíváním bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , a to za období od listopadu 2022 do dubna 2023, v celkové výši 39 008 Kč (po odečtení „vratné kauce“). Dále je jejím obsahem závazek žalovaných předmětný dluh zaplatit v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, pod sankcí ztráty výhody splátek (celý dluh se stane splatným posledním dnem měsíce), přičemž první splátka je splatná ke dni 20. 6. 2023, z výzvy k úhradě ze dne 10. 10. 2023 (včetně podacích stvrzenek) soud zjistil, že žalobkyně žalované vyzvala k úhradě dluhu.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaní užívali byt č. , hodnota, na adrese , adresa, , za což měli platit žalované dohodnutou částku, avšak v období od listopadu 2022 do dubna 2023 tak nečinili, přičemž žalované dlužili 49 008 Kč. Ke skončení užívání bytu ze strany žalovaných došlo ke dni 30. 5. 2023. Žalovaní podepsali listinu, v níž uznali, že dluží za užívání bytu částku 39 008 Kč (po odečtení 10 000 Kč „vratné kauce“) s tím, že dluh budou splácet po 5 000 Kč měsíčně, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 6. 2023. Žalovaní neuhradili první ani další splátky na svůj dluh přesto, že žalobkyně žalované k úhradě dluhu vyzývala.6. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. Uznání dluhu představuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. V případě uznání dluhu nemusí věřitel vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, důkazní břemeno přechází na dlužníka, který prokazuje neexistenci dluhu. Z procesního hlediska to však neznamená, že by žalobce (věřitel) nemusel rozhodná skutková tvrzení umožňující jednoznačnou individualizaci uplatněného nároku (též z pohledu překážek věci zahájené a věci pravomocně rozhodnuté) uvádět. Předložené uznání závazku žalobce v žalobě by muselo obsahovat takové skutečnosti, kterými se vylíčí skutkový děj, na jehož základě žalobce uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Soud musí zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, protože účastníkům nemůže přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. 32 Odo 1173/2004).8. Vzhledem ke skutkovým zjištěním, zejména obsahu dohody o uznání dluhu a dohody o splátkách dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení částky 39 008 Kč (uznaný žalovanými co do důvodu a výše) představující dlužné nájemné a úhrady spojené s užíváním předmětného bytu za předmětné období je důvodný. Žalovaní se zavázali dlužnou částku zaplatit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 20. 6. 2023, což však neučinili a k poslednímu dni měsíce června se tak celý dluh stal splatným. Žalovaní se dnem následujícím dostali s úhradou předmětného dluhu do prodlení a žalobkyni tak náleží rovněž úrok z prodlení (srov. § 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně ve výši 15 % ročně od 1. 7. 2023 do zaplacení.9. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 451 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 561 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 008 Kč, sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze tří úkonů – převzetí věci, sepis žaloby, výzva k zaplacení před podáním žaloby, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč. Lhůty ke splnění povinností uložených ve výrocích tohoto rozsudku se řídí ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.