13 C 60/2024-70 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Návrhem doručeným soudu dne 2. 5. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobkyně byla ke dni 4. 2. 1995 podílovou spoluvlastnictví ideální ½ pozemku , Číslo parcely 3, - ostatní plochy o výměře 89 m² v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , tak jak je vyznačen v geometrickém plánu číslo , hodnota, , tituly před jménem, , jméno FO, dne 30. 5. 2023. Současně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že druhou podílovou spoluvlastnicí k ideální ½ totožného pozemku je , jméno FO, , rodné číslo , RČ, , a to ke dni 13. 11. 1997. Z návrhu se podává, že žalobkyně je rovnodílnou spoluvlastnicí mimo jiné pozemku , Číslo parcely 3, – orné půdy a pozemku , Číslo parcely 3, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, , nemovitosti zapsány na LV číslo , číslo LV, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalobkyně uvádí, že podíl na uvedených nemovitostech nabyla na základě rozhodnutí o dědictví , Anonymizováno, státního notářství ze dne 18. 12. 1984. Druhým spoluvlastníkem je její syn , tituly před jménem, , jméno FO, , který svůj podíl nabyl od babičky, matky žalobkyně, paní , jméno FO, , a to darovací smlouvou ze dne 18. 12. 2012. Žalobkyně dále uvádí, že žalovaný je na základě kupní smlouvy ze dne 30. 8. 2023 vlastníkem sousedního pozemku , Číslo parcely 3, - ostatní plochy o výměře 2275 m² – ostatní komunikace, nemovitost zapsána na LV , číslo LV, , u KÚ pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Uvedený pozemek číslo , Anonymizováno, byl dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku , tituly před jménem, , jméno FO, číslo , hodnota, rozdělen na pozemek o výměře 2186 m² – , Číslo parcely 3, a na další pozemek o výměře 89 m² – , Číslo parcely 3, . Žalobkyně uvádí, že vydržela spoluvlastnické právo k části pozemku , Anonymizováno, , tj. k pozemku , Číslo parcely 3, . Naléhavý právní zájem žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že rozhodnutí určující vlastnické právo žalobkyně má být zaznamenáno do katastru nemovitostí, přičemž na takovémto určení je naléhavý právní zájem vždy, bez tohoto určení, by bylo ohroženo vlastnické právo žalobkyně. Dále uvádí, že pozemek , Číslo parcely 3, je vymezen oplocením, které stojí na stejném místě nejméně od padesátých let minulého století; dne 24. 5. 1954 byl vydán vyvlastňovací výměr ve prospěch , jméno FO, , dědečka žalobkyně, kterým došlo k vyvlastnění pozemků ve vlastnictví manželů , Anonymizováno, , nově označeného jako , Číslo parcely 3, , přičemž vlastnické právo k tomuto pozemku získal , jméno FO, – na kterého dnem doručení výměru přešla držba vyvlastněné části pozemku. Na konci roku 1957 byl ve prospěch , jméno FO, zapsán i rodinný dům, který na vyvlastněném pozemku se svou manželkou , jméno FO, postavil. Žalobkyně má za to, že předmětné oplocení postavil nejpozději v první polovině padesátých let dvacátého století tehdejší majitel nemovitostí, které v současné době vlastní žalovaný, tedy jeden z právních předchůdců žalovaného – pan , jméno FO, . Manželé , jméno FO, již oplocení na stávajícím místě pouze opravili v letech 1977–78, kdy se prvně oplotila jižní část pozemku. Oplocení je následně zmíněno jako již existující ve znaleckém posudku č. , hodnota, ze dne 2. 6. 1987 zpracovaném k dědickému řízení po , jméno FO, . Z dostupných dokladů se podává, že ke dni smrti , jméno FO, , která zemřela z manželů , jméno FO, jako první, tj. ke dni 20. 7. 1984, byli manželé , jméno FO, bezpodílovými spoluvlastníky mimo jiné , Číslo parcely 3, , k němuž byla po celou dobu její držby připlocena část pozemku , Číslo parcely 3, , nyní , Číslo parcely 3, . , jméno FO, celou dobu nebylo vlastnické právo k této sporné části pozemku nikým zpochybňováno a manželé , jméno FO, jej oba drželi v dobré víře. , jméno FO, nabyla ideální 1/2 pozemku , Číslo parcely 3, s připlocenou spornou částí pozemku , Číslo parcely 3, , nyní , Číslo parcely 3, , ke dni 20. 7. 1984 žalobkyně jako její vnučka, a to dědickou dohodou za situace, kdy matka žalobkyně - , jméno FO, dědictví odmítla, ostatní dědici dědictví neodmítli, ale z dědictví nechtěli a neobdrželi žádný podíl. Rozhodnutí o dědictví státního notářství ve , adresa, , pracoviště , adresa, , č. j. 2 , Anonymizováno, ze dne 18. 12. 1984 nabylo právní moci ke dni 4. 2. 1985. Následně zemřel dne 10. 12. 1986 i , jméno FO, . Jeho ideální polovina pozemku , Číslo parcely 3, s k ní připlocenou spornou částí pozemku , Číslo parcely 3, zdědila opět na základě schválené dědické dohody jeho dcera , jméno FO, , ostatní dědici dědictví neodmítli, ale z dědictví neobdrželi žádný podíl. Rozhodnutí o dědictví státního notářství ve , adresa, pracoviště , adresa, , č. j. , Anonymizováno, ze dne 26. 10. 1987 nabylo právní moci ke dni 13. 11. 1987. K vydržení vlastnického práva k pozemku fyzickými osobami mohlo dojít až od 1. 1. 1992, přičemž k tomuto datu drželi nepřetržitě od úmrtí svého právního předchůdce žalobkyně a , jméno FO, každá svou ideální ½ pozemku , Číslo parcely 3, , včetně fakticky připlocené sporné části pozemku , Číslo parcely 3, , nyní , Číslo parcely 3, . V žalobě se dále uvádí, že držba žalobkyně jako oprávněné držitelky započala nejpozději právní mocí rozhodnutí o dědictví, kterým nabyla vlastnické právo k polovině pozemku , Číslo parcely 3, , tedy dne 4. 2. 1985. Vlastnické právo na základě vydržení nabyla dne 4. 2. 1995. Držba , jméno FO, jako oprávněné držitelky započala nejpozději právní mocí rozhodnutí o dědictví, kterým nabyla vlastnické právo jedné poloviny pozemku , Číslo parcely 3, , tedy dne 13. 11. 1987. Žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3773/2020. Dále na rozhodnutí ze dne 23. 5. 2011 sp. zn. 22 Cdo 2724/2009.2. V rámci procesního vyjádření ze dne 10. 10. 2024 žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že neexistuje zákonem aprobovaný titul, na základě kterého by se žalobkyně mohla stát vlastníkem sporného pozemku, současně pak nemá aktivní legitimaci k žalobnímu nároku, kterým požaduje určení vlastnického práva ve prospěch , jméno FO, . , právnická osoba, vyjádření se uvádí, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku , Číslo parcely 3, - ostatní plocha o výměře 2275 m² na základě uzavřené kupní smlouvy s účinností od 11. 9. 2023 (nemovitost zapsána na LV č. , číslo LV, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ). Žalovaný dále uvádí, že žalobkyně se již v minulosti domáhala určení vlastnického práva k části pozemku, a to u soudu žalobou ze dne 12. 3. 2023 na právního předchůdce žalovaných , jméno FO, . Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 18 C 59/2023. Předmětná žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta rozsudkem č. j. 18 C 59/2023–133 ze dne 26. 2. 2024 s tím, že právní předchůdci žalobkyně a druhého žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, nemohli vlastnické právo vydržet. Žalovaný uvádí, že k podání žaloby ve prospěch , jméno FO, žalobkyni nenáleží žádné zmocnění. , jméno FO, převedla vlastnické právo k nemovitým věcem v přímém sousedství sporného pozemku na svého vnuka , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl jedním ze žalobců v předchozím soudním řízení o určení vlastnického práva. Žalobkyně není způsobilá podat žalobu i za třetí osobu bez ohledu na to, zdali se jedná o případného podílového spoluvlastníka sporné nemovité věci. Žalovaný proto uvádí, že žaloba ve výroku II., kterým se žalobkyně domáhá určení, že , jméno FO, byla ke dni 13. 11. 1997 podílovou spoluvlastnictví ideální jedné poloviny pozemku , Číslo parcely 3, o výměře 89 m², musí být pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k takovému nároku zamítnut. Údajný nárok žalobkyně na spoluvlastnický podíl na části pozemku žalované nemá žádnou souvislost s případným nárokem , jméno FO, , neboť oba spoluvlastnické podíly byly převáděny zcela nezávisle a nemají žádný společný znak. Žalovaný dále předkládá argumenty pro nesplnění podmínek vydržení ze strany žalobkyně s tím, že žalobkyně pouze předkládá tvrzení o tom, že nejpozději v první polovině padesátých let dvacátého století údajný právní předchůdce žalované na pozemku vystavěl oplocení, přičemž žalobkyně k tomu nedokládá žádný důkaz, žalovaná toto tvrzení popírá. Žalobkyně uvádí, že právní předchůdci manželé , jméno FO, oplocení měli v letech 1977 a 1978 pouze opravit v rámci doplnění oplocení jižní části pozemku, přičemž však první zmínka o umístění oplocení je datována teprve do roku 1987, kdy bylo oplocení vymezeno ve znaleckém posudku č. , hodnota, ze dne 2. 6. 1987. Žalobkyně však nepředkládá žádné tvrzení, které by naplňovalo zákonem požadované podmínky pro přiznání držby jako titulu pro nabytí vlastnického práva. Žalovaný dále rozebírá podmínky pro vydržení a uvádí, že žalobkyně kromě tvrzení o uplynutí desetileté lhůty netvrdila naplnění žádné z dalších podmínek vydržení (věc způsobilá k vydržení, subjekt způsobilý k vydržení, podmínka oprávněné držby), dále uvádí, že v pr