10 C 146/2025-24 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobce se žalobou podanou dne 14. 8. 2025 domáhal po žalované vyklizení nemovitosti, a to bytu nacházejícího se v domě č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , který je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, . Pasivní legitimaci žalované doložil žalobce nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne , datum, přenechal žalobce předmětný byt do užívání žalované, a to na dobu určitou do 31. 3. 2025. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu a nájemní smlouva neobsahovala ustanovení zaručující obnovu nájmu, došlo uplynutím sjednané doby k ukončení nájemního vztahu a nájem skončil ke dni 31. 3. 2025. Tato skutečnost byla žalované oznámena osobně i písemně dne 30. 4. 2025 a zároveň byla žalovaná vyzvána, aby předmětný byt vyklidila a vyklizený předala žalobci, což však žalovaná neučinila.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a skutečnosti tvrzené v žalobě žádným způsobem nesporovala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt dne 31. 12. 2024, a to na dobu určitou do 31. 3. 2025. Žalobce dne 30. 4. 2025 oznámil žalované, že nedošlo k obnovení nájmu předmětného bytu a nájem skončil tedy ke dni 31. 3. 2025. Zároveň byla žalovaná vyzvána, aby byt bez zbytečného odkladu vyklidila a vyklizený předala žalobci. Žalovaná tak doposud neučinila, přestože jí byla dne 5. 6. 2025 osobně doručena předžalobní výzva k vyklizení bytu. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána výpisem z katastru nemovitostí.Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formuPo právní stránce soud dospěl k závěru, že žalované odpadl právní důvod užívání bytu uplynutím doby, na niž byl nájem sjednán ve smyslu § 2292 o. z. Žalovaná pokračovala v užívání bytu, který je ve vlastnictví žalobce, přestože byla žalovaná dne 30. 4. 2025 písemně vyzvána, aby byt opustila. Podle § 2285 o. z. tak nedošlo k obnovení nájmu. Po sjednané době nájmu tak žalované nesvědčí žádný právní titul k bydlení a žalovaná zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobce. Žalobce má proto v souladu s § 1040 odst. 1 a § 1042 o. z. právo na ochranu. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Při určení lhůty k vyklizení přihlédl soud k době, která již uplynula od výzvy žalobce k vyklizení, a konstatoval, že žalobce poskytl žalované dostatečnou dobu pro získání jiného bydlení. Proto byla stanovena lhůta k vyklizení v délce 15 dnů ode dne právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovená třídenní na základě § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodlouženíO náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 000 Kč představující zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč tak, jak žalobce požadoval.