20 C 24/2025-24 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 24. 2. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 823 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem (popř. provozovatelem) motorového vozidla, kdy vozidlo je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je odeslání písemné výzvy žalovanému. Splatnost příspěvku pak nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy (v tomto případě nastala splatnost 24. 9. 2024). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 12. 9. 2024, ta byla doručena 27. 9. 2024. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značkou , SPZ, , VIN , VIN kód, a číslem technického průkazu vozidla , IBAN, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný (vlastník/provozovatel) neměl od 20. 7. 2023 do 23. 5. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 309 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek. Dlužná částka sestává ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (konkrétně 47 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (tedy 309 dní), celkem ve výši 14 523 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou.2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který byl žalovanému doručen dne 7. 4. 2025. Žalovaný podal dne 16. 4. 2025 včasný odpor, který doplnil podáním ze dne 13. 5. 2025. Sděloval, že nárok uplatněný žalobou neuznává, jelikož předmětný automobil nechal ekologicky zlikvidovat v roce 2020. V tomto roce byl ve VTOS a vozidlo neužíval, proto bylo odstaveno na pozemku přítelkyně v obci , adresa, . S přítelkyní a s jejími rodiči se dohodl, že vozidlo nechá zlikvidovat, kdy likvidaci měl zařídit otec přítelkyně. Ten sehnal někoho s tahačem, kdo vozidlo nechá zlikvidovat a odhlásit z registru vozidel. Žalovaný, jelikož je ve výkonu VTOS, nemůže obstarat listiny ohledně likvidace, otec přítelkyně je po operaci a je mimo domov. Dotyčný člověk, co měl obstarat likvidaci, zřejmě vozidlo opravil a dále využíval, prodal.3. Žalobkyně k podanému odporu uvedla, že žalovaný vznesl námitku neprovozování vozidla. K této námitce žalobkyně sdělila, že ode dne 1. 1. 2018 námitka neprovozování není pro vymáhání příspěvku do garančního fondu relevantní. Pro povinnost hradit příspěvek do garančního fondu je tak rozhodující již jen stav zapsaný v registru silničních vozidel. Žalovaný netvrdí ani neprokazuje, že by vozidlo bylo v předmětném období zapsáno v registru silničních vozidel jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, ani netvrdí a neprokazuje, že by vozidlo bylo v předmětném období odcizené.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění:Z listiny – Zjištěné údaje o vozidle – je patrno, že vozidlo značky , Anonymizováno, , model , Anonymizováno, , SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , je registrováno na majitele (a provozovatele) , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, , , adresa, . Žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za nepojištěné období 20. 7. 2023 až 23. 5. 2024 dopisem ze dne 11. 7. 2024. Dlužná částka byla vyčíslována na 14 523 Kč, byly sdělovány platební údaje pro úhradu této částky. Dopisem ze dne 2. 10. 2024 byl žalovaný opět upomínán o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 1. 2025 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky a byl zároveň upozorněn na možné soudní řízení v případě neuhrazení této částky.5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.6. Podle § 4 odst. 2 písm. a) téhož zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla.7. V posuzovaném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala (a následně opětovně upomínala) o zaplacení příspěvku vztahujícího se k vozidlu specifikovaného v žalobě, v návaznosti na předmětné období, kdy bylo vozidlo registrováno (evidováno) na osobu žalovaného. Lze uzavřít, že právě žalovanému vznikla zákonná povinnost - neuhradil-li k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti - zaplatit žalobkyni coby aktivně legitimovanému subjektu příspěvek podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za uvedené časové období. Jako důvodný je hodnocen i požadavek na zaplacení částky spojené s uplatňováním předmětného příspěvku, jde o částku přiměřenou a odpovídající povaze úkonů a úhradám vzniklým žalobkyni s upomínáním žalovaného. Žalobkyně prokázala, že vyzývala žalovaného k zaplacení částky představující příspěvek dle zákonného výpočtu, ve výzvě poskytla žalovanému všechny potřebné a rozhodné údaje. Při absenci platby jej vyzývala též předžalobní výzvou. Soud konstatuje, že žalovaný nijak neprokázal, že by předmětné vozidlo bylo vyřazeno z provozu či bylo zapsáno jako zaniklé v registru silničních vozidel.8. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu zákonného příspěvku do garančního fondu.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátkou ve výši 1 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), dále odměny za zastupování advokátkou ve výši 1 700 Kč a režijního paušálu za 1krát úkon právní pomoci po 450 Kč (za vyjádření k odporu), dále 21 % DPH ve výši 766,50 Kč, celkem tedy 5 216,50 Kč.