13 C 106/2021-30 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 1. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení dlužné částky s tím, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o poskytování telekomunikačních služeb, na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému telekomunikační služby (internet) a žalovaný se za tyto služby zavázal platit sjednanou cenu. Jelikož byl žalovaný v prodlení s úhradou ceny za služby, vypověděl žalobce smlouvu. Dle článku 2.5. smlouvy vzniklo žalobci právo na úhradu nákladů spojených s telekomunikačním zařízením, jeho aktivací a instalací, které bylo žalovanému poskytnuto za zvýhodněných podmínek, a to z důvodu neplacení sjednaní ceny za poskytované služby. Žalovaný je tak povinen uhradit aktivační poplatek dle smlouvy, na který mu byla poskytnuta zálohová sleva dle článku 5.4 všeobecných podmínek. Na základě článku 2.2. smlouvy vzniklo žalobci právo na úhradu smluvní pokuty, žalovaný totiž do 7 dnů od ukončení smlouvy nevyrovnal závazky vůči žalobci, ani nevrátil zapůjčené zařízení. Žalobce využil svého práva a původně sjednanou pokutu vzhledem k porušené povinnosti moderoval na částku 2.000 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování telekomunikačních služeb [číslo] to dne 22. 1. 2019. Strany se shodly na tarifu [obec] v ceně 248,40 Kč bez DPH za měsíc, placení bylo sjednáno čtvrtletně, doba trvání smlouvy 12 měsíců, tedy na dobu určitou. Aktivační poplatek byl sjednán na 1 Kč bez DPH – ceníková cena aktivačního poplatku 1.500 Kč bez DPH. Dle bodu 2.2 smlouvy bylo sjednáno: Po ukončení smlouvy je uživatel povinen bezodkladně vrátit poskytovateli vše, co je majetkem poskytovatele. Veškeré pohledávky a závazky plynoucí ze smlouvy vyrovnají smluvní strany nejpozději do 7 dnů ode dne jejího ukončení. V případě, že tak neučiní, je poskytovatel oprávněn požadovat po uživateli úhradu smluvní pokuty ve výši 8.000 Kč. Dle bodu 2.5 smlouvy bylo sjednáno: V případě hrubého porušení smluvních podmínek dle 2.8.2 VP či neplacení, vzniká poskytovateli nárok na úhradu všech nákladů spojených s telekomunikačním zařízením, jeho aktivací a instalací (zejména aktivační poplatek), které bylo uživateli poskytnuto za zvýhodněných podmínek. Součástí spisu je předávací protokol – dohoda o užívání zapůjčeného zařízení ze dne 22. 1. 2019, faktura vystavená 29. 5. 2020 se splatností 12. 6. 2020 na částku 1.815 Kč za aktivační poplatek a faktura ze dne 16. 7. 2020 se splatností 30. 7. 2020 na smluvní pokutu ve výši 8.000 Kč. Výpověď smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb ze strany poskytovatele je ze dne 29. 5. 2020. Předžalobní upomínka je ze dne 10. 10. 2020. 4. Podle § 64 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 5. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, byla mezi stranami sjednána smlouva o poskytování telekomunikačních služeb, na základě které byl žalovaný povinen hradit služby žalobci. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil faktury, byla smlouva vypovězena ze strany poskytovatele. Při uzavírání smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb byla žalovanému poskytnuta sleva na aktivační poplatek ve výši 1.500 Kč a v bodě 2.5. smlouvy bylo sjednáno, že v případě odstoupení od smlouvy vzniká poskytovateli nárok na úhradu všech nákladů spojených s telekomunikačním zařízením, jeho aktivací a instalací, které bylo uživateli poskytnuto za zvýhodněných podmínek. Soud proto přiznal žalobci nárok na zaplacení částky za aktivační slevu tj. 1.815 Kč (1.500 Kč s DPH), a to bodem I. tohoto rozsudku. 6. Pokud se týká výroku II., pak soud zamítl požadavek žalobce, neboť nárok na smluvní pokutu není důvodný a nemohl být soudem přiznán. Původní účastníci řízení si sjednali smluvní pokutu ve výši 8.000 Kč, a to bodem 2.2. smlouvy, a to za situace, kdy žalovaný platil za služby poskytované žalobcem částku 248,40 Kč bez DPH za měsíc, přičemž cena zařízení, které nebylo vráceno, za jehož nevrácení je pokuta požadována se pohybuje obvykle v rozsahu cca 500 Kč, což je cca 15 násobně převyšující sankce za cenu nesplněné povinnosti. K této smluvní pokutě, která byla samotným žalobcem moderována na částku 2.000 Kč nelze přihlížet, a to ani po jejím snížení. Dle rozsáhlé judikatury je nemravná již smluvní pokuta, která 2,5 násobně převyšuje cenu nesplněné povinnosti (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 131/2012, popř. sp. zn. 26 Cdo 23/2014). Vzhledem k tomu, že ujednání o smluvní pokutě je s ohledem na ustanovení § 1815 občanského zákoníku zdánlivým ujednáním, ke kterému nelze přihlížet, soud rozhodl o jeho zamítnutí. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce byl ve věci méně úspěšný než žalovaný. Za tohoto stavu věci, tak žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému s ohledem na jeho procesní nečinnost ve věci žádné náklady řízení ani vzniknout nemohly.