12 C 51/2020-69 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení jistiny ve výši 40.574,67 Kč s úrokem ve smluvené výši a s úrokem z prodlení v zákonné výši v procentní podobě z jistiny od 18. 10. 2019 do zaplacení. Skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne 10. 12. 2008 smlouvu o úvěru ke kreditní kartě, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 53.000 Kč. Pro neplnění dohodnutých podmínek byl úvěr prohlášen za splatný. V doplnění svého podání žalobkyně specifikovala dlužnou jistinu částkou 40.054,68 Kč (která vyplývá z čerpání a splácení úvěru od 10. 12. 2008 do 7. 5. 2019) a dlužný úrok ve výši 519,99 Kč, který byl dohodnutý ve výši 23,99 % p.a. Doplnila, že poskytovatel úvěru neměl v době uzavření předmětné smlouvy povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a že smlouva neobsahuje žádná ujednání nevýhodná pro žalovanou, nicméně její právní předchůdkyně se dotazovala na poměry žalované, které si ověřila – žalovaná měla sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou na vedoucí pozici a měla průměrný čistý měsíční příjem ve výši 22.000 Kč. 2. Žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno rozsudkem pro uznání ze dne 20. 4. 2021 č.j. 12 C 51/2020-32. Žalovaná podala odvolání do úroku z jistiny a do lhůty pro zaplacení. 3. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 11. 2021 č.j. 8 Co 239/2021-60 potvrdil rozsudek okresního soudu co do lhůty k plnění a rozsudkem ze dne 4. 11. 2021 č.j. 8 Co 239/2021-58 změnil rozsudek okresního soudu ohledně úroku ve výši 23,99 % p.a. z částky 40.054,68 Kč od 18. 10. 2019 do zaplacení tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, a dále zrušil rozsudek v odstavci II. výroku (náklady řízení) a v tomto rozsahu věc vrátil k dalšímu řízení. 4. Co do jistiny s úrokem z prodlení v zákonné výši a co do lhůty k plnění je rozhodnutí okresního soudu pravomocné. Okresní soud nyní rozhoduje o úroku z jistiny a o nákladech řízení, účastnice řízení souhlasily s postupem podle § 115a o.s.ř. 5. Z žádosti o kreditní kartu bylo zjištěno, že tuto vyplnila a podepsala žalovaná, v žádosti uvedla, že pracuje na dobu neurčitou jako vedoucí pracovník a má průměrný čistý měsíční příjem 22.000 Kč. Bydlí ve vlastní nemovitosti a je vdaná. Podpisem potvrdila, že obdržela sazebník a obchodní podmínky, se kterými souhlasí a současně podpisem žádosti o kartu podepsala smlouvu o spořicím účtu. Občanským průkazem byla ověřena její totožnost, byly přiloženy výplatní pásky za měsíce září a říjen 2008, ve kterých je uveden čistý příjem 22.360 Kč a 22.245 Kč. Tímto listinným důkazem bylo vyvráceno tvrzení žalované, že nevěděla o sazebníku a obchodních podmínkách, ve kterých je uvedena úroková sazba. Žalovaná jako kontaktní adresu uvedla„ [ulice a číslo], [obec]“ a na tuto adresu jí byly zasílány písemnosti, zejména měsíční výpisy, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva k úhradě. 6. S ohledem na závazné stanovisko krajského soudu se soud zabýval otázkou dobrých mravů při uzavírání smlouvy podle § 39 obč. zák, neboť povinnost zkoumat úvěruschopnost klienta zakotvil až zákon č. 145/2010 Sb. Okresní soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva byla platně uzavřena podle § 497 obch. zák ve znění účinném do 31. 12. 2013 a neobsahuje žádná zjevně nevýhodná ujednání pro žalovanou. Navíc, i když poskytovatel úvěru neměl povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované, tuto schopnost (splácet úvěr) žalovaná měla. Požádala o kreditní kartu, uvedla informace ke svým rodinným, majetkovým, výdělkovým poměrům, které byly prověřovány. Žalovaná pracovala jako vedoucí pracovník, měla uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, měla čistý příjem přes 22.000 Kč, žila v manželství a bydlela ve vlastní nemovitosti. Byla seznámena se sazebníkem a obchodními podmínkami pro užití kreditních karet a bylo jen na jejím rozhodnutí, zda a v jakém rozsahu bude tuto kreditní kartu využívat. 7. Okresní soud žalobě vyhověl i co do žalovaného úroku, jehož výše byla sjednána ve smlouvě. Podle § 502 odst. 1 věta první obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zástupkyni žalobkyně byla na nákladech řízení přiznána částka 13.064 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 2.029 Kč, 3 úkonů právní služby po 2.740 Kč a 3x režijního paušálu po 300 Kč za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby a 21% DPH ve výši 1.915 Kč.