10 C 5/2020-53 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce podal žalobu s odůvodněním, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro kat. území a [územní celek], žalovaná vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], do ledna 2019„ jako ostatní plocha se způsobem využití jako ostatní cesta, nyní jako trvalý travní porost“. 2. Pozemek [číslo] žalobce zakoupil v roce 2012 od [územní celek] (tehdy označen jako p. [číslo]) a nevázala se k němu žádná břemena ani omezení, kdy v terénu bezprostředně a zcela bezbariérově sousedil [anonymizováno] pozemkem p. [číslo] který byl v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha se způsobem využití jako ostatní cesta. Tato cesta vznikla před desítkami let na základě určitého rozhodnutí, zakreslením a následně i zanesením do katastru nemovitostí. Jak bylo správně tehdy míněno, bezpochyby měla zajišťovat přístup k navazujícím soukromým i obecním pozemkům, tedy ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků, ke spojení s ostatními pozemními komunikacemi a k obhospodařování pozemků. Jednalo se tedy o cestu stálou, kde je zde i zákonný účel, státní mocí uznanou jako veřejnou v majetku obce. Vzhledem k nerespektování hranic pozemků, zemědělským a stavebním činnostem v této lokalitě došlo během mnoha let k fyzickému posunu této cesty v terénu. V roce 2016 žalobce provedl částečnou směnu s majiteli sousedního pozemku manželi [příjmení] a pozemek p. [číslo] byl rozdělen na dva, kdy druhou část pod původním p. [číslo] vlastní nyní manželé [příjmení], bytem [obec]. V roce 2017 došlo k určitému sporu mezi manželi [příjmení] a [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ohledně přístupu k jejich pozemku, což mělo za následek to, že [anonymizováno] [územní celek] v květnu 2017 nechal navézt na pozemek p. [číslo] zeminu, která posléze v podobě hliněného valu měla bránit v přístupu. Tuto věc řešil Okresní soud ve Vyškově a dne 3. prosince 2019 vydal rozsudek č. j. 12 C 25/2019-40, prozatím nepravomocný z důvodu podání opravného prostředku žalovanou. V rámci probíhajících pozemkových úprav prováděných Státním pozemkovým úřadem ČR [obec] v obci [obec] a v souvislosti s výše popsaným sporem nechal [anonymizována dvě slova] záměrně zanést do projektu pozemek p. [číslo] jako travnatou plochu. V měsíci lednu 2019 došlo na základě žádosti [žalované] ke sloučení výměrově většího pozemku (ostatní cesta o výměře nad 300 m2) [parcelní číslo] s výměrově menším, sousedním (trvalý travní porost), [parcelní číslo]. Od této menší parcely byl však převzat druh pozemku. Tímto úkonem se stal pozemek [parcelní číslo] trvalým travním porostem, takto nyní i zapsaný v katastru nemovitostí, a došlo k faktickému zániku přístupové cesty k mému sousednímu pozemku p. [číslo] který by jinak mohl být bez problémů určitým způsobem v budoucnu i stavebně využit. Parcela [číslo] tímto zanikla, ačkoli je stále uvedena na veřejně přístupné katastrální mapě. K zániku druhu a způsobu využití nedošlo na základě rozhodnutí či územního souhlasu se změnou druhu a využití území nad 300 m2, ale pouze administrativním sloučením dvou rozdílných parcel, přičemž nevznikla žádná alternativa, která by plnohodnotně nahradila přístup k mému pozemku parc. [číslo]. Druh a využití trvalého travnatého porostu vykazuje zcela jiné znaky než ostatní plocha se způsobem využití jako ostatní cesta a nedokáže jej plně nahradit tak, aby kdykoli v budoucnu nedocházelo jednak k poškozování veřejné zeleně nebo k úplné ztrátě přístupu. Změna druhu a užívání pomocí sloučení dvou pozemků má přímou souvislost se snahou žalované omezit výkon vlastnických práv. Náprava tohoto stavu byla rovněž součástí žaloby ze dne [datum], kdy však Okresní soud ve Vyškově v prozatím nepravomocném rozsudku č. j. 12 C 25/2019-40 ze dne 3. prosince 2019 žalobu v tomto bodě zamítl a odkázal na správní právo. 3. Žalovaná se vyjádřila tak, že pochybuje o tom, zda-li by i v případě, že by soud žalobě ve znění jejího petitu, vyhověl, mohl být takový rozsudek podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaná je přesvědčena, že nikoli. Podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí může být dle názoru žalované výrok rozsudku s určovacím petitem, přičemž však zde pro takové určení chybí naléhavý právní zájem na straně žalobce. Pakliže žalobce tvrdí, že má nějaké právo či nárok, vážící se k předmětným pozemkům, pak toto právo nepochybně administrativním krokem v podobě sloučení pozemku nezaniká ani se nemění. V rovině občanského práva, nikomu, tedy ani žalobci, nepřísluší nárok na to, aby pozemky jiného vlastníka zůstaly rozděleny, případně měly jiné katastrální parametry. Sloučení parcel bylo provedeno katastrálním úřadem na základě neměřického záznamu podle § 78 katastrální vyhlášky. Tento postup katastrálního úřadu jako orgánu veřejné správy je přezkoumatelný jedině ve správním soudnictví, civilní soud navrhovaným výrokem rozsudkem toto sloučení ani nemůže zrušit. 4. O žalobě lze rozhodnout na základě předložených důkazů bez nařízení jednání, žalobce s tímto postupem souhlasí, u žalované, která se k usnesení nevyjádřila, soud v souladu s poučením předpokládá podle § 101 odst. 4 o. s. ř., že s tímto postupem souhlasí rovněž. 5. Soud z přípisu [stát. instituce] ze dne 26. 10. 2018, 1. 3. 2019, informací o pozemku z katastru nemovitostí pro parc. [číslo] v kat. území [obec] z katastrálních map a výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] kat. území [obec], z přípisu [stát. instituce], stavební úřad, ohlášení změny údajů o pozemku zápisu do katastru nemovitostí zjistil, že katastrální úřad eviduje v současnosti parc. [číslo] v kat. území [obec] na [list vlastnictví] pro žalovanou s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití ostatní komunikace, to ke dni 26. 10. 2018, a že žalobce nesouhlasí s případnými změnami druhů a způsobu využití pozemku. K žádosti žalované byl pak pozemek parc. [číslo] vyjmut z obvodu komplexních pozemkových úprav v kat. území [obec]. 6. Pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha neplodná půda je zapsán s výměrou 51 m2 vlastnickým právem pro žalobce na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec]. Proti sloučením pozemků parc. [číslo] kat. území [obec] neměl námitky [stát. instituce] – stavební úřad. Žalovaná dne [datum] ohlásila změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí – řízení vedené pod zn. [anonymizováno] [rok], a to sloučením pozemku parc. [číslo] ostatní plocha – ostatní komunikace a [číslo] – trvalý travní porost, a to bez územního rozhodnutí nebo bez územního souhlasu stavebního úřadu a se souhlasem uvedeným v přílohách. 7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 8. Podle § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“) v soukromém právu spočívá i v ochraně vlastnického práva zákonem podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 12 o. z. každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li zákonem stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. Podle § 1012 o. z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně narušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejich hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Podle § 1029 o. z. vlastník nemovité věci, nad níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat pro to, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soud za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. 9. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo zcela nejistým. Soud tento naléhavý právní zájem, ostatně v souladu se závěry žalované, neshledal. Svědčilo-li žalobci totiž jakékoliv právo k pozemkům dříve označeným parc. [číslo] pak bez ohledu na jejich výměru a druh zapsané v katastru nemovitostí zůstaly práva žalobce zachovány i po sloučení těchto dvou pozemků do pozemku s výměrou rovnající se součtu výměr původních pozemků a bez ohledu na to, jaký druh pozemku je po sloučení zapsán v katastru nemovitostí. Žalobce se totiž (žalobou tak, jak ji formuloval) nemůže domoci žádné změny svých práv, rozsudek - pokud by soud žalobě vyhověl - nemůže přispět ani jinak k výši jistotě ve vztahu k žádnému práva žalobce. Soud neshledal ve sloučení pozemku žádný nepoctivý či dokonce protiprávní čin, ze kterého by žalovaná mohla těžit ve vztahu k žalobci. Samotné správní řízení zahájené návrhem žalované na sloučení předmětných pozemků, vedené u katastrálního úřadu pak nepodléhá přezkumu v civilním říze