4 C 137/2020-35 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 8 656,78 Kč s příslušenstvím za neoprávněný odběr elektřiny, který byl zjištěn pracovníky servisní firmy žalobkyně (označena pod dřívější [právnická osoba]) dne [datum] v odběrném místě [adresa]. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je, odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 4. Dle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 5. Dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 6. Dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu věci, kdy dospěl k závěru, že žalovaný v době od [datum] do [datum] neoprávněně čerpal elektrickou energii, aniž by měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektrické energie. Z faktury [číslo] vystavené dne 10. 1. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za neoprávněný odběr elektřiny v době od [datum] do [datum] částku 8 656,78 Kč, která byla splatná ke dni 24. 1. 2020. 9. Na takto zjištěný skutkový stav věci aplikoval soud příslušná ustanovení energetického zákona, když žalovaný odebíral elektrickou energii bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny, tedy bez právního důvodu. Žalovaný se tak dopustil neoprávněného odběru elektrické energie a v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona je povinen takto vzniklou škodu žalobkyni nahradit. Žalobkyně tuto škodu za neoprávněný odběr elektřiny určila dle skutečně neoprávněně odebrané elektřiny, kdy tato škoda činila částku 8 656,78 Kč. Žalovaný tak je povinen nahradit žalobkyni částku ve výši 8 686,78 Kč a dále jelikož, tuto peněžitou částku neuhradil ve lhůtě splatnosti, zaplatit i zákonný úrok z prodlení ode dne 25. 1. 2020 do zaplacení, což je zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Soud při stanovení výše nákladů žalobkyně vyšel z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých, účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 300 Kč za každý úkon (celkem tedy 600 Kč). Spolu se zaplaceným soudní poplatkem tak činí náklady žalobkyně 1 600 Kč. 11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.