7 C 272/2019-84 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 30. 12. 2019, domáhala se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení v celkové částce 223.000 Kč a náhrady nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný v době přibližně od měsíce listopadu 2010 do [datum] žili v družském poměru, ze kterého se dne [datum] narodila dcera [jméno]. Do dubna 2012 bydleli v bytě, který měla v nájmu žalobkyně. V dubnu 2012 se rozhodli přestěhovat a za tím účelem byl pořízen dům na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného]. V prosinci 2014 byl tento úvěr refinancován od [právnická osoba] ve výši cca 1.350.000 Kč. Ačkoliv byl úvěr i dům výlučně na jméno žalovaného, žalobkyně uhradila v období od [datum] do [datum] na účet žalovaného celkem částku 195.500 Kč Vedle toho také uhradila dne [datum] na účet žalovaného částku 20.000 Kč a dne [datum] uhradila obci [obec] částku 7.500 Kč jako poplatek za připojení domu ke kanalizaci. Žalobkyně tak zaslala žalovanému na účet celkem částku 223.000 Kč bez platného právního důvodu a žalovaný se tak o toto plnění bezdůvodně obohatil. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že je sice pravdou, že žalobkyně převedla na účty žalovaného celkem částku 195.000 Kč, ale stalo se tak po vzájemné dohodě, neboť bylo sjednáno, že na nákladech, spojených s vedením společné domácnosti se budou podílet oba. Pokud se týká částky 20.000 Kč, která byla žalobkyní převedena dne [datum] na účet žalovaného, jednalo se o splátku. Žalovaný zapůjčil žalobkyni v říjnu 2014 částku ve výši 100.000 Kč, která byla do doby podání žaloby uhrazena pouze ve výši 50.000 Kč. 3. Soud provedl důkazy výpisem z internetového bankovnictví Fio banky, rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], předžalobní výzvou k úhradě, včetně doplnění této výzvy, výpisem z katastru nemovitostí, potvrzením [územní celek], výpisy z účtů účastníků, účastnickými výslechy. 4. V souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Na základě provedených písemných důkazů dospěl soud ke skutkovému zjištění a právnímu závěru, že účastníkům se z družského poměru narodila dne [datum] [jméno] [příjmení] a zdejší soud rozhodl o výkonu rodičovské odpovědnosti a výživným dne 19. 2. 2019 rozsudkem č.j. [číslo jednací], tak, že schválil dohodu rodičů, dle které nezletilá byla svěřena do péče matky a otec se zavázal přispívat na nezletilou výživné v částce 4.000 Kč měsíčně. Také byl upraven styk otce s nezletilou. 6. V době od [datum] do [datum] hradila žalobkyně 300 Kč měsíční poplatek za internet. Žalobkyně doložila, že v období od [datum] do [datum] hradila měsíční částky (4.500 Kč a poté 4.000 Kč) na účet žalovaného s poznámkou„ pro [příjmení]“. V předchozím období od ledna 2014 do září 2014 hradila žalovanému částku 5.500 Kč. V období od [datum] do [datum] také hradila měsíční zálohu na plyn ve výši 1.500 Kč (poslední tři měsíce pouze částku 1.413 Kč). Dne [datum] uhradila částku 1.893 Kč za vodu, dne [datum] uhradila za vodu částku 2.838 Kč a dne [datum] uhradila za vodu částku 2.562 Kč. Žalobkyně prováděla běžné nákupy, jak v supermarketech, kde je možné nakoupit i potraviny, tak i v ostatních obchodech, kde je možné nakoupit oblečení, kosmetiku, drogerii apod. Pohonné hmoty čerpala při cestě na Slovensko (např. [datum] OMV [obec]). 7. Žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, zaslala žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě částky 344.000 Kč, kterou uhradila v době od [datum] do [datum] na závazek žalovaného. V doplnění předžalobní výzvy ze dne [datum] požaduje žalobkyně pouze částku 234.000 Kč. 8. Výpis z katastru nemovitostí, vedený u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] dokladuje, že žalovaný je výlučný vlastník nemovitostí a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], bydlení. 9. Obec Zbýšov potvrdila, že dne [datum] přijala platbu ve výši 7.500 Kč od [celé jméno žalobkyně] jako poplatek za připojení ke kanalizaci. 10. Žalobkyně doložila pohyby na svém účtu, ze kterého prováděla jednotlivé nákupy. V těchto výpisech se rovněž promítá měsíční částka, hrazená na účet žalovaného s poznámkou„ pro [příjmení]“, částka za plyn a veškeré nákupy, hrazené platební kartou. 11. Platbu ve výši 100.000 Kč, kterou provedl žalovaný na účet žalobkyně, dokládá výpis z účtu žalovaného ze dne [datum]. Žalobkyně dne [datum] uhradila žalovanému částku 20.000 Kč s poznámkou„ pro [anonymizováno]“. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému na jeho účet částku 26.500 Kč s poznámkou„ vracím“. 12. Žalovaný doložil platby za telefon ve výši od 656 Kč do 1.017 Kč měsíčně v období od října 2016 do prosince 2017, vodné, uhrazené dne [datum] ve výši [číslo], dne [datum] ve výši 2.562 Kč, dne [datum] ve výši 2.606 Kč a dne [datum] ve výši 1.984 Kč, stočné dne [datum] ve výši 1.575 Kč, dále doložil hrazení elektřiny, rozhlasu a TV za období od září 2016 do listopadu 2017 (990 Kč a poslední dva měsíce po 1.000 Kč), platby daně z nemovitostí ve výši 244 Kč, skylink v průměrné výši 954 Kč a pojištění nemovitosti ve výši 1.882 Kč ročně. Pokud se týká vozidla, hradil také povinné ručení ve výši 2.200 Kč a havarijní pojištění ve výši 5.000 Kč za rok. Před nastěhováním se do rodinného domu, uhradil částku 200.000 Kč za provizi realitní kanceláři, za nová okna uhradil 45.000 Kč, za dveře 25.000 Kč, za nový kotel 35.000 Kč, za podlahy 14.000 Kč, za kanalizaci 25.000 Kč a za vybavení rodinného domu nábytkem 70.000 Kč. Žalobkyně tyto platby nezpochybnila. Žalovaný také pravidelně hradil pohonné hmoty, jak dokladují doložené výpisy. 13. Z výpisů účtů účastníků bylo zjištěno, že výjimečně se platby v supermarketu pohybují nad 1.000 Kč. Ovšem tyto platby nejsou dokladem, zda bylo kupováno pouze jídlo, či běžné drogistické zboží, či si některý z účastníků zakoupil něco výhradně pro sebe, např. oblečení. Platby jsou hrazeny oběma účastníky. Hypoteční úvěr hradil výslovně jen žalovaný a to např. v období roku 2017 v částce 5.835,17 Kč měsíčně, jak dokladuje výpis z Equa banka za rok 2017. 14. Žalobkyně v účastnické výpovědi uvedla, že když žili spolu se žalovaným, ten uvedl, že jí s tím dluhem pomůže, proto částku 100.000 Kč nebrala jako půjčku. Platby 20.000 Kč a 7.500 Kč brala jako chod domácnosti a veškeré náklady, které s tím souvisí. Pobírala v té době mateřskou, takže nemohla financovat veškerou domácnost. Platila měsíční platby žalovanému, pak internet 300 Kč a plyn 1.500 Kč. Telefon jí žalovaný platil, ale to bylo maximálně dle jejího 500 Kč. Dva dny před porodem, kdy byla mezi účastníky dusná atmosféra, řekla žalobkyně žalovanému, že mu tu částku 100.000 Kč vrátí. Již uhradila 26.500 Kč (dne [datum]), nezletilá se narodila dne [datum]). Žalobkyně rovněž uvedla, že když posílala žalovanému částku 26.500 Kč, je pravdou, že bydlí v domě žalovaného, je sice otcem společného dítěte, ale„ v podstatě je to pořád cizí člověk a já platím bydlení cizímu člověku“. Když žalobkyně řekla žalovanému, že když odejde, nebude mít nic, tak se mu to nelíbilo. Oficiálně se účastníci nedomlouvali, na co měla být hrazena měsíční částka žalobkyní. Výše částky byla hrazena na základě ústní domluvy mezi účastníky. Společné výdaje (jídlo atd.) hradili účastníci dle domluvy, jednou ten, podruhé ten druhý. Od [datum] měla mateřskou a to na dva roky. Koncem roku 2017 odešla. Před nástupem mateřské, když šli účastníci z práce, zastavili se třeba v [jméno] a tam se udělal nákup za 1.500 Kč. Jednou ho hradil žalovaný, jindy žalobkyně. Drogerii pro sebe si žalobkyně kupovala sama a rovněž tak další věci pro sebe. Prací prášky se kupovaly společně. Rovněž na tankování pohonných hmot do auta se podíleli účastníci společně. Předtím, než se účastníci nastěhovali do domečku (koncem března 2012), bydlela v pronajatém bytě v [obec]. Žalovaný nikdy nepožádal žalobkyni, aby platila za něho hypoteční úvěr, ale žili tam, tak se spolu podíleli i na nákladech. Jak sama uvedl:„ Nikdo vás nenechá bydlet někde tzv. zadarmo“. Dohoda byla ústní. Platbu za kanalizaci hradila žalobkyně, když byla těhotná a takto se se žalovaným dohodli. 15. Žalovaný v účastnické výpovědi potvrdil, že žalobkyni zapůjčil částku 100.000 Kč, protože„ udělala nějakej průser na Slovensku, údajně tam měla dluh“. Měsíční částky, co žalobkyně hradila, byly na společnou domácnost, na dopravu, energie. Před rodičovskou dovolenou žalobkyně do zaměstnání chodila a jezdilo se vozem. Když byla žalobkyně na rodičovské, přispívala pouze částkou 4.000 Kč. Pravidelné platby se týkaly jídla ve výši 10.000 Kč za měsíc pro dva dospělé a dítě, mobily 1.200 Kč, plyn 1.500 Kč, elektrika 1.000 Kč a jednou za půl