10 C 101/2021-34 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky dle výroku I., žalovaný, jakožto jeden ze společníků [právnická osoba], [IČO], podepsal dne 26. 10. 2014 uznání dluhu, ve kterém se zavázal, že uhradí částku 57 000 Kč dle splátkového kalendáře, jedná se o polovinu kupní ceny kuřic dle smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba], avšak žalovaný uhradil pouze 10 000 Kč, od splátky splatné dne [datum] je v prodlení. 2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z žalobcem doložených listinných důkazů zjistil soud následující: 4. Z listiny zvané„ uznání dluhu“ soud zjistil, že žalovaný uznal dluh vůči žalobci ve výši 114 000 Kč, který vznikl [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], za odebrané a nezaplacené kuřice ze dne [datum], číslo dodacího listu [číslo], faktura [číslo] (tato faktura je k žalobě včetně dodacího listu také přiložena), a zavázal se jako jeden ze společníků [právnická osoba] (toto soud ověřil z úplného výpisu z Obchodního rejstříku k této společnosti), k úhradě poloviny dlužné kupní ceny 57 000 Kč, pod tímto je uveden podpis žalovaného s datem podpisu [datum], a to ve třiadvaceti splátkách ve výši 2 500 Kč, vyjma poslední, ta je ve výši 2 000 Kč, které jsou popsány na druhé straně listiny o uznání dluhu, splatných pravidelně vždy k 10. dni daného kalendářního měsíce, počínaje dnem 10. 11. 2014, konče dnem poslední splátky 10. 9. 2016, zde již podpis žalovaného není. Žalobce žalovaného vyzýval opakovaně k úhradě dlužné částky, vč. upozornění na možnost soudního vymáhání (výzva ze dne [datum], výzva ze dne [datum], další výzva ze dne [datum]). 5. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Dle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 7. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalovaný dne 26. 10. 2014 písemně prohlásil, že uznává vůči žalobci dluh, který vznikl [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], jejímž je jedním ze společníků, a to z kupní smlouvy kuřic ze dne [datum] (tedy co do důvodu), a výše 114 000 Kč, a tento dluh se zavázal uhradit ve výši jeho poloviny 57 000 Kč. Ve smyslu § 2053 o. z. má soud za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaný se současně zavázal, že bude dlužnou částku splácet ve 23 měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč (poslední splátka ve výši 2 000 Kč), a proto byl povinen svůj dluh takto plnit. Byť pod splátkami není podpis žalovaného, posuzuje-li soud uznání vcelku, je zjevné, že plnění ve splátkách bylo v jeho prospěch. Žalovaný však svůj závazek porušil, když zaplatil pouze částku 10 000 Kč (tedy 1. až 4. splátku), ničeho více nezaplatil. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a to tak že postupně se dostal do prodlení se všemi splátkami, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni dle § 1970 o. z. i zákonný úrok z prodlení od splatnosti té které splátky (jak je uvedeno ve výroku I.) do zaplacení. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přízná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl žalobce zcela úspěšný, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 880 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 2 980 Kč dle § 7, § 8, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále„ a. t.“), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění před podáním žaloby, 1× 1490 Kč dle § 7, § 8, § 11 odst. 3 a. t. za úkon vyjádření ze dne 31. 1. 2022, 4× 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky, právní zástupce není plátcem daně z přidané hodnoty, celkem 13 510 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za úkony vyjádření ze dne 11. 2. 2021, neboť tímto k výzvě soudu odstraňovala nepřesnost v žalovaných úrocích z prodlení, ani za vyjádření ze dne 4. 2. 2022, když soud při rozhodnutí o nákladech řízení vychází z obsahu spisu. 10. Žalobce se s žalovaným dohodl (dle sdělení ze dne 31. 1. 2022) na možnosti úhrady žalované částky ve splátkách, proto soud dle vyjádření žalobce určil lhůtu k plnění ve splátkách, jak byly vymezeny žalobcem, neboť ten tyto splátky navrhl a je to ve prospěch žalovaného. Je totiž nejen v zájmu žalovaného ale i v zájmu žalobce dát žalovanému možnost dluh hradit ve splátkách. Výhoda splátek je žalovanému poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh (to je i náklady řízení) stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí některou - byť jen jednu - splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobce se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalovanému k úhradě splátek v částkách vyšších než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách.