4 C 305/2021-43 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 108 Kč s příslušenstvím jako dluhu na příspěvku do garančního fondu. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k nákladnímu automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], v době od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020, za což požaduje uhradit 10 792 Kč (tj 10 492 Kč a 300 Kč poplatek) a dále ho k tomuto vozidlu neměl v době od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, za což rovněž požaduje uhradit 10 792 Kč (tj 10 492 Kč a 300 Kč poplatek). Dále žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k nákladnímu automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], v době od 17. 9. 2020 do 9. 12. 2020, za což požaduje uhradit 7 524 Kč (tj 7 224 Kč a 300 Kč poplatek). 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. 4. Dle ustanovení § 4 odst. 1, 3, 4, 5 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 5. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 6. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu [název žalobkyně] ze dnů 1. 10. 2020, 2. 12. 2020 a 4. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, který byl označen jako vlastník/provozovatel nákladních automobilů s hmotností do 3,5 t, [registrační značka] a [registrační značka], aby uhradil příspěvek do garančního fondu za tyto vozidla (u vozidla [registrační značka] za dobu od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a u vozidla [registrační značka] za dobu od 17. 9. 2020 do 9. 12. 2020), a to v celkové výši 28 508 Kč (včetně jednoho poplatku za mimosoudní uplatnění). Z upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [název žalobkyně] ze dnů 21. 1. 2021, 11. 3. 2021 a 8. 6. 2021 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu v celkové výši 29 282,80 Kč (včetně úroku). Z předžalobních upomínek ze dnů 9. 6. 2021, 30. 6. 2021 a 19. 8. 2021 vyplývá, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v době od 1. 12. 2019 do 31. 7. 2020 k vozidlu [registrační značka], nákladní automobil s hmotností do 3,5 t a v době od 17. 9. 2020 do 9. 12. 2020 k vozidlu [registrační značka], nákladní automobil s hmotností do 3,5 t. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzýván k úhradě příspěvku 28 208 Kč a nákladů uplatnění ve výši 900 Kč, avšak žalovaný ničeho neuhradil. 9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem dvou nákladních automobilů s hmotností do 3,5 t, přičemž ač to bylo jeho povinností, v uvedeném období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020, tedy celkem 122 dní, období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, tedy celkem 122 dní a v období od 17. 9. 2020 do 9. 12. 2020 tedy celkem 84 dní nebylo k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nebylo-li k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je povinností žalovaného uhradit žalobkyni v souladu s ustanovením § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla příspěvek za každý den porušení povinnosti vozidla pojistit. Výše příspěvku činí dle vyhlášky Ministerstva financí pro tento typ vozidla 86 Kč denně. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni za 328 dnů, kdy vozidla nebylo pojištěna, částku 28 208 Kč. Žalobkyni dále dle ustanovení § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla náleží právo na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy celkem 900 Kč. Žalobkyni bylo rovněž přiznáno i příslušenství pohledávky, tj. zákonné úroky z prodlení, a to zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu příspěvku a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši dlužné částky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupkyni žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále advokátce náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupkyně žalobkyně částku 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 252 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 1 452 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 165 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 2 617 Kč. Žalovaný je v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 povinen tyto náklady řízení zaplatit k rukám advokátky žalobkyně. 11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.