8 C 24/2021-41 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně (dříve [příjmení] [právnická osoba]) domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [obec a číslo] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá, čímž došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Při sepsání protokolu byl žalovaný přítomen a protokol podepsal. Žalovaný dlužnou částku co do důvodu a výše uznal a zavázal se ji uhradit. Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu a částku 12 748 Kč žalovanému vyúčtovala. Žalovaný však dlužnou částku do dnešního dne ani zčásti neuhradil. Splatnost byla stanovena do 14 dnů ode dne vystavení faktury, následující den se žalovaný dostal do prodlení, žalobkyně tudíž nárokuje i úrok z prodlení. 2. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Z faktury (daňový doklad) [číslo] soud zjistil, že touto byla žalovanému vyúčtována částka 12 748 Kč za neoprávněný odběr elektrické energie. Faktura byla vystavena dne [datum], splatná byla dne [datum]. Přílohou faktury je rozpis jednotlivých položek za neoprávněný odběr elektrické energie – náhrada za doúčtování spotřeby 12 678,20 Kč, daň z elektrické energie 70,18 Kč, výše náhrady celkem včetně DPH 12 748 Kč. 4. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne [datum], zápisu o provedené kontrole odběrného místa kategorie,,C“ a,,D“ a pokladů pro výpočet výše škody ve smyslu vyhlášky č. 51/2006 Sb. z téhož dne bylo zjištěno, že odběr elektřiny žalovaným na odběrném místě [obec a číslo] ([název] [číslo]) bez platné obchodní smlouvy byl ukončen od [datum], kdy k tomuto dni byl stav elektroměru 46 257 kWh, ale ke dni demontáži elektroměru [datum] byl stav 48 321 kWh. Neoprávněný odběr byl zjištěn dne [datum] v 8:50 hod. a ukončen téhož dne v 9:30 hod. Žalovaný (odběratel) byl tomuto zjištění přítomen, protokol o zajištění neoprávněného odběru a zápis o provedené kontrole včetně podkladů pro výpočet škody podepsal, proběhla fotodokumentace neoprávněného odběru. 5. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že tímto byl žalovaný upozorněn na dlužnou částku ve výši 12 748 Kč a vyzván k její úhradě na účet žalobkyně. Výzva byla žalovanému zaslána následující den. 6. Z Uznání dluhu a dohody o náhradě škody ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně a žalovaný jako dlužník, kdy žalovaný zde uznává dluh ve výši 12 748 Kč představující výši škody, která vznikla neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě dlužníka na adrese [adresa], který byl zjištěn dne [datum]. Žalovaný se zavazuje dlužnou částku uhradit ve výši a v termínu dle faktury [číslo] uvedené shora. 7. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 8. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 9. Dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím závěrům. Žalovaný v době od [datum] do [datum] neoprávněně čerpal elektrickou energii na odběrovém místě [obec a číslo], aniž by měl uzavřenou platnou smlouvu o dodávce elektrické energie. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] se splatností [datum] vyplývá, že touto žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 12 748 Kč za neoprávněný odběr elektřiny. Žalovaný tudíž odebíral elektrickou energii bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny, tedy bez právního důvodu, čímž se dopustil neoprávněného odběru elektrické energie a v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona je povinen takto vzniklou škodu žalobkyni nahradit. Žalobkyně tuto škodu za neoprávněný odběr elektřiny určila dle skutečně neoprávněně odebrané elektřiny, kdy tato škoda činila částku 12 748 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i co do zákonného 8,25% úroku z prodlení z částky 12 748 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Soud při stanovení výše nákladů žalobkyně vyšel z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 100 Kč za každý úkon (celkem tedy 200 Kč), neboť návrh žalobkyně byl podán na ustáleném vzoru uplatněném u zdejšího soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (např. sp. zn. 10 C 76/2019, sp. zn. 6 C 93/2019, sp. zn. 11 C 23/2019), přičemž hodnota peněžitého plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky). Dále žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tedy celkem částka 1 200 Kč. 13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.