8 C 32/2022-34 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení shora částky 14 209 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [část obce a číslo] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu odebírá, čímž došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Při sepsání protokolu byla žalovaná přítomna a protokol podepsala. Žalovaná dlužnou částku co do důvodu a výše uznala a zavázala se ji uhradit. Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu a částku 30 209 Kč žalované vyúčtovala. Žalovaná dobrovolně na tuto částku uhradila 16 000 Kč, aktuální stav pohledávky ke dni zpracování žaloby činí částku 14 209 Kč. Splatnost byla stanovena do 14 dnů ode dne vystavení faktury, následující den se žalovaná dostala do prodlení, žalobkyně tudíž nárokuje i úrok z prodlení. 2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Z faktury (daňový doklad) [číslo] soud zjistil, že touto byla žalované vyúčtována částka 30 209 Kč za neoprávněný odběr elektrické energie. Faktura byla vystavena dne [datum], splatná byla dne [datum]. 4. Ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne [datum] a pokladů pro stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny (NN) ve smyslu vyhlášky č. 359/2020 Sb. bylo zjištěno, že odběr elektřiny žalovanou na odběrném místě [část obce a číslo] ([anonymizováno] [bankovní účet]) byl ukončen [datum], kdy v tento byla ukončena smlouva o dodávce elektrické energie se stavem elektroměru [číslo] [číslo] kWh (ke dni demontáže elektroměru dne [datum]). Neoprávněný odběr byl zjištěn dne [datum] v [čas] hod. a ukončen téhož dne v [čas] hod. Žalovaná (odběratel) byla tomuto zjištění přítomna, zápis o provedené kontrole včetně podkladů pro výpočet škody podepsala. 5. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že tímto byla žalovaná upozorněna na dlužnou částku ve výši 30 209 Kč a vyzvána k její úhradě na účet žalobkyně. Opakovaně byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne [datum]. Výzva byla žalované zaslána téhož dne. 6. Z Uznání dluhu a dohody o náhradě škody ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně a žalovaná jako dlužník, kdy žalovaná zde uznává dluh ve výši 24 966,31 Kč + DPH představující výši škody, která vznikla neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě dlužníka na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se zavazuje dlužnou částku uhradit ve výši a v termínu dle faktury [číslo] uvedené shora. 7. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 8. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 9. Dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěry. Žalovaná v době od [datum] do [datum] neoprávněně čerpala elektrickou energii na odběrném místě [část obce a číslo], aniž by měla uzavřenou platnou smlouvu o dodávce elektrické energie. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] se splatností [datum] vyplývá, že touto žalobkyně vyúčtovala žalované částku 30 209 Kč za neoprávněný odběr elektřiny. Žalovaná tudíž odebírala elektrickou energii bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny, tedy bez právního důvodu, čímž se dopustila neoprávněného odběru elektrické energie a v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona je povinna takto vzniklou škodu žalobkyni nahradit. Žalobkyně výši škody za neoprávněný odběr elektřiny určila dle skutečně neoprávněně odebrané elektřiny, kdy škoda činila částku 30 209 Kč, ale na tuto částku žalovaná uhradila pouze 16 000 Kč, k úhradě tedy zbývá částka 14 209 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i co do zákonného 8,50% úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Soud při stanovení výše nákladů žalobkyně vyšel z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 100 Kč za každý úkon (celkem tedy 200 Kč), neboť návrh žalobkyně byl podán na ustáleném vzoru uplatněném u zdejšího soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (sp. zn. 10 C 76/2019, sp. zn. 6 C 93/2019, sp. zn. 11 C 23/2019), přičemž hodnota peněžitého plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky). Dále žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tedy celkem částka 1 200 Kč. 13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.