11 C 41/2023-31 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 13 093,92 Kč s příslušenstvím představující dluh za poskytování služeb třetích stran dle smluvního ujednání stran na základě účastnické smlouvy [číslo] pro tel. [číslo] ze dne 11. 11. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Dle ustanovení § 2 odst. 3 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb: 1. službu přístupu k internetu, 2. interpersonální komunikační službu, 3. služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro rozhlasové a televizní vysílání. 5. Dle ustanovení § 63 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, ve znění účinném do 31. 3. 2020 uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby poskytují. To neplatí v případě, pokud jsou dány okolnosti vylučující uzavření smlouvy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. 6. Dle ustanovení § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 7. Dle ustanovené § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 11. 11. 2019 uzavřena účastnická smlouva [číslo] pro telefonní [číslo] kdy na základě této smlouvy a všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vyplývá závazek žalobkyně poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby, a žalovaný se zavázal za tyto služby platit cenu dle ceníku. Za poskytnuté služby žalobkyně vyúčtovala žalovanému ceny fakturami: -) [číslo] za období od 20. 3. 2021 do 19. 4. 2021, splatné 4. 5. 2021, na částku m-platby ve výši 2 191,99 Kč, m-platby zprostředkovatelského poplatku ve výši 15 Kč a za uvítací tón ve výši 25 Kč -) [číslo] za období od 20. 4. 2021 do 19. 5. 2021, splatné 3. 6. 2021, na částku m-platby ve výši 10 729,91 Kč, m-platby zprostředkovatelského poplatku ve výši 57,02 Kč a za uvítací tón ve výši 25 Kč -) [číslo] za období od 20. 5. 2021 do 19. 6. 2021, splatné 4. 7. 2021, na částku za uvítací tón ve výši 25 Kč -) [číslo] za období od 20. 6. 2021 do 19. 7. 2021, splatné 3. 8. 2021, na částku za uvítací tón ve výši 25 Kč. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky ve výši 13 093,92 Kč za služby třetích stran upozorněn předžalobní upomínkou ze dne 18. 1. 2023. 9. Žalovaný na dlužné částky ničeho neuhradil, a porušil tak svůj závazek vyplývající z účastnické smlouvy, když nezaplatil za prokazatelně poskytnuté služby třetích stran. Nebylo prokázáno, že by žalovaný poskytnuté služby jakkoli reklamoval. Soud proto žalobě vyhověl jak pro dlužnou jistinu dluhu 13 093,92 Kč, tak pro zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti všech vyúčtování, tj. ode dne 4. 8. 2021 do zaplacení. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí proto právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu za služby třetích stran a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši pohledávky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Právní zástupkyni žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále právní zástupkyni žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a výzvu k plnění. Doposud tedy činí odměna zástupkyně žalobkyně částku 1 200 Kč, to vše s připočtením náhrady za 21 % DPH ve výši 252 Kč. Soud tedy přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1 452 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 2 252 Kč. 11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 občanského soudního řádu.