4 C 15/2023-36 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 12 726 Kč s příslušenstvím jako dluhu na příspěvku do garančního fondu. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný neměl k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v době od 16. 1. 2021 do 10. 6. 2021, za což požaduje uhradit 7 162 Kč (tj. 6 862 Kč a 300 Kč poplatek), a v době od 11. 6. 2021 do 30. 9. 2021 neměl k témuž osobnímu automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za což požaduje uhradit 5 564 Kč (tj. 5 264 Kč a 300 Kč poplatek). 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu písemně nevyjádřil, kdy telefonicky (bez ověření identity) sdělil, že se dlouhodobě zdržuje mimo území ČR a pojištění odpovědnosti se žalobkyní řeší již delší dobu. V řízení však nadále zůstal procesně nečinný, kdy na výzvu, aby se písemně vyjádřil k žalobě a k tomu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, nikterak nereagoval. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. 4. Dle ustanovení § 4 odst. 1, 3, 4, 5 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 5. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 6. Dle ustanovení § 2a vyhlášky, výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 7. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka] neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v době od 16. 1. 2021 do 10. 6. 2021 a v době od 11. 6. 2021 do 30. 9. 2021. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzýván k úhradě příspěvků ve výši 6 862 Kč a 5 264 Kč, a nákladů uplatnění ve výši 2 x 300 Kč, avšak žalovaný ničeho neuhradil. 9. Z předžalobních upomínek ze dne 22. 8. 2022 a 26. 8. 2022 včetně dokladů o odeslání vyplývá, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek a upozornila ho na možnost jejich soudního vymáhání. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], přičemž, ač to bylo jeho povinností, v uvedených obdobích od 16. 1. 2021 do 10. 6. 2021, tedy celkem 146 dní, a v období od 11. 6. 2021 do 30. 9. 2021, tedy celkem 112 dní, nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 11. Nebylo-li k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je povinností žalovaného uhradit žalobkyni v souladu s ustanovením § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla příspěvek za každý den porušení povinnosti vozidla pojistit. Výše denního příspěvku činí dle vyhlášky Ministerstva financí pro tento typ vozidla částku 47 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni celkem na příspěvcích do garančního fondu částku 12 126 Kč. Žalobkyni dále dle ustanovení § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla náleží právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy celkem 600 Kč. Žalobkyni bylo rovněž přiznáno i příslušenství pohledávky, tj. zákonné úroky z prodlení, a to zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu příspěvku a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši dlužné částky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupkyni žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále advokátce náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupkyně žalobkyně částku 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21 %, a kdy se jedná o částku 252 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech zastoupení celkem částku ve výši 1 452 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 2 252 Kč. Žalovaný je v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 povinen tyto náklady řízení zaplatit k rukám advokátky žalobkyně. 13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.