4 C 175/2022-45 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 62 261 Kč s příslušenstvím za neoprávněný odběr elektřiny, který byl zjištěn při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [obec a číslo] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu nezaplacení ceny dodané elektřiny. Pracovníky servisní firmy žalobkyně dne 29. 9. 2021 bylo zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá, čímž došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Žalobkyně se domáhá náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, která byla vyúčtována fakturou [číslo] ve výši 62 261 Kč se splatností 14 dnů ode dne vystavení faktury. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoli byl k plnění vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je, odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 4. Dle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 5. Dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 6. Podle ustanovení § 9 odst. 12 citované vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 7. Podle ustanovení § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 8. Soud ve věci provedl dokazování listinami - zápisem o kontrole odběrného místa ze dne 29. 9. 2021, stanovením výše oprávněných nákladů, stanovením náhrady za neoprávněný odběr elektřiny, fakturou [číslo] ze dne 25. 1. 2022, upozorněním na nepřijatou platbu ze dne 22. 2. 2022, výzvou k úhradě ze dne 9. 3. 2022, z nichž učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně provedla dne 29. 9. 2021 kontrolu odběrného místa odběratele žalovaného na adrese [adresa], přesto dál odebíralo elektřinu. Při kontrole byl zjištěn stav elektroměru a byla provedena demontáž elektroměru. Žalobkyně vyúčtovala škodu způsobenou neoprávněným odběrem ve výši 62 261 Kč a k úhradě vystavila fakturu [číslo] ze dne 25. 1. 2022 splatnou 8. 2. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne 22. 2. 2022 a 9. 3. 2022. 9. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu věci, kdy dospěl k závěru, že žalovaný v době od 19. 1. 2021 do 24. 8. 2021 neoprávněně čerpal elektrickou energii, aniž by měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektrické energie. Z faktury [číslo] vystavené dne 25. 1. 2022 vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za neoprávněný odběr elektřiny v době od 19. 1. 2021 do 24. 8. 2021 částku 62 261 Kč, která byla splatná ke dni 8. 2. 2022. 10. Na takto zjištěný skutkový stav věci aplikoval soud příslušná ustanovení energetického zákona, když žalovaný odebíral elektrickou energii bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny, tedy bez právního důvodu. Žalovaný se tak dopustil neoprávněného odběru elektrické energie a v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona je povinen takto vzniklou škodu žalobkyni nahradit. Žalobkyně tuto škodu za neoprávněný odběr elektřiny určila dle skutečně neoprávněně odebrané elektřiny, kdy tato škoda činila částku 62 261 Kč. Žalovaný tak je povinen nahradit žalobkyni částku ve výši 62 261 Kč, a jelikož tuto peněžitou částku neuhradil ve lhůtě splatnosti, zaplatit i zákonný úrok z prodlení ode dne 9. 2. 2022 do zaplacení, což je zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Soud při stanovení výše nákladů žalobkyně vyšel z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých, účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 300 Kč za každý úkon (celkem tedy 600 Kč). Spolu se zaplaceným soudní poplatkem ve výši 3 114 Kč tak činí náklady žalobkyně 3 714 Kč. 12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.