6 C 143/2023-22 — Okresní soud ve Vyškově

1. Manželka podala dne 12. 7. 2023 u zdejšího soudu návrh na zahájení řízení o rozvod manželství, ve kterém uvedla, že manželství s manželem uzavřela dne [datum] u [anonymizována tři slova] [obec]. U obou manželů se jedná o první manželství. Z manželství se narodili dva synové, kteří jsou již zletilí. Manželství bylo přibližně prvních [anonymizováno] let spokojené, poté se však začaly objevovat drobné hádky, které postupně gradovaly, kdy manžel začal být k manželce vulgární. V dubnu roku 2020 manželka opustila společnou domácnost, do které se již nevrátila. Manželka již nemá zájem nadále setrvávat v manželství, které je hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 2. Manžel se dne 6. 9. 2023 k návrhu prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil tak, že se k návrhu na rozvod manželství připojuje. Uvedl, že s manželkou od dubna 2020 nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají a netvoří manželské či rodinné společenství. Příčiny rozvratu manžel spatřuje v rozdílných názorech na další společný život, výchovu dětí a na využívání volného času. 3. Dle ustanovení § 384 odst. 2 vety první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“), podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. 4. Dle ustanovení § 395 z. ř. s. není proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. V souladu s ustanovením § 1 odst. 3 z. ř. s. se na tuto věc uplatní ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující závěr o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] u [anonymizována tři slova] [obec]. U obou manželů se jedná o manželství první. Z manželství se narodili dva synové, přičemž oba jsou již zletilí. Manželé spolu nevedou rodinnou domácnost od dubna 2020, kdy se manželka od manžela odstěhovala. Při jednání manželka uvedla, že trvá na rozvodu manželství a manžel se ztotožnil s návrhem manželky. Manželka uvedla, že od dubna 2020 žije samostatně, jelikož již nezvládala nadávky ze strany manžela a hádky. Manžel rovněž uvedl, že manželka opustila společnou domácnost v dubnu 2020 a od té doby nedošlo k obnovení jejich soužití. Oba manželé shodně vypověděli, že nemají zájem na obnovení manželského soužití a navrhují, aby manželství bylo rozvedeno. 6. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle ustanovení § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 8. Soud dospěl k závěru, že manželství účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podmínky pro rozvod manželství ve smyslu ustanovení § 755 odst. 1 o. z. tak byly v daném případě splněny. 9. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud v rozdílnosti povah účastníků řízení a v nemožnosti dosáhnout shody při řešení problémů, přičemž tyto okolnosti postupem času vygradovaly až do fáze, kdy manželství účastníků není funkční a jedná se pouze o formální svazek. Oba manželé trvají na rozvodu manželství a uvádí, že jejich společné soužití není možné. Z těchto důvodů soudu nezbylo než rozhodnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a manželství rozvést. 10. Výrok II. je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s., podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.