6 C 259/2023-7 — Okresní soud ve Vyškově

1. Manželka podala dne 22. 11. 2023 u zdejšího soudu návrh na zahájení řízení o rozvod manželství, ve kterém uvedla, že manželství s manželem uzavřela dne [datum] před [stát. instituce]. Z manželství se narodil dne [datum] syn [jméno], který je již zletilý. Mezi účastníky docházelo k rozepřím od počátku roku 2022, které posléze vyústily ke zrušení rodinné domácnosti, kdy se manželka v červenci 2023 odstěhovala ze společné domácnosti a od té doby účastníci spolu jako manželé nežijí, nestýkají se, společně nehospodaří. Za základní příčinu rozvratu manželství manželka spatřuje vzájemné odcizení účastníků ve všech rovinách soužití a naprostou ztrátu důvěry mezi nimi. 2. Manžel při jednání před soudem konaném dne 11. 12. 2023 se k návrhu na rozvod manželství připojil a zcela se ztotožnil s obsahem tohoto návrhu. 3. Dle ustanovení § 384 odst. 2 vety první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“), podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. 4. Dle ustanovení § 395 z. ř. s. není proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. V souladu s ustanovením § 1 odst. 3 z. ř. s. se na tuto věc uplatní ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující závěr o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Z manželství se narodil dne [datum] syn [jméno], který je již zletilý. Mezi účastníky došlo k manželským neshodám již počátkem roku 2022, přičemž mezi nimi narůstající odcizení a ztráta vzájemné důvěry dospěly do stadia, kdy manželka v červenci 2023 opustila společnou domácnost, respektive došlo k zániku rodinné domácnosti, účastníci od té doby dosud přestali spolu žít jako manželé. Ze shodných výpovědí manželů soud zjistil, že v mezidobí nedošlo k obnovení jejich manželského soužití; naopak jejich manželství od července 2023 fakticky nefunguje, účastníci spolu nežijí, intimně se nestýkají, nemají zájem na obnovení manželského soužití. 6. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle ustanovení § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 8. Soud dospěl k závěru, že manželství účastníků řízení je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podmínky pro rozvod manželství ve smyslu ustanovení § 755 odst. 1 o. z. tak byly v daném případě splněny. 9. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud v rozdílnosti povah účastníků řízení a v nemožnosti dosáhnout shody při řešení problémů, přičemž tyto okolnosti postupem času vygradovaly až do fáze, kdy manželství účastníků není funkční a jedná se pouze o formální svazek. Oba manželé trvají na rozvodu manželství. Z těchto důvodů soudu nezbylo než rozhodnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a manželství rozvést. 10. Výrok II. je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s., podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.