7 C 43/2023-75 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou ze dne [datum] domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 146 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. To vše s odůvodněním, že dne [datum] zjistila při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [ulice a číslo], [obec] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení dodané elektřiny, že odběrné místo je nadále pod napětím a žalovaný v uvedeném odběrném místě elektřinu odebírá. Žalobkyně se domáhá náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, která byla vyúčtována fakturou [číslo] ve výši 10 146 Kč se splatností 14 dnů ode dne vystavení faktury. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoli byl k plnění vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami - protokol o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne [datum], zápis o provedení kontrole odběrného místa kategorie„ C“ ze dne [datum], podklady pro výpočet výše škody, stanovení výše oprávněných nákladů, stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, fakturou [číslo] ze dne [datum], upozorněním na nepřijatou platbu ze dne [datum], výzvou k úhradě ze dne [datum], mimořádná faktura za elektřinu [číslo] ze dne [datum] za období od [datum] do [datum], z nichž učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně provedla dne [datum] kontrolu odběrného místa odběratele žalovaného na adrese [ulice a číslo], [obec]. Odběrné místo bylo v tento den bez platné obchodní smlouvy, neboť ta byla ukončena dne [datum], přesto dál odebíralo elektřinu. Při kontrole dne [datum] byl zjištěn stav elektroměru a byla provedena demontáž elektroměru. Žalobkyně vyúčtovala škodu způsobenou neoprávněným odběrem ve výši 10 146 Kč a k úhradě vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum] splatnou [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 6. Podle § 71 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřícím zařízením. 7. Podle § 49 odst. 6 energetického zákona, výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřícího zařízení. 8. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu při neoprávněné přepravě plynu. 9. Podle ustanovení § 16 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu číslo 365/2020 Sb. o měření elektřiny, se při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 11. Na základě provedeného dokazování za situace, kdy byl žalovaný v řízení nečinný, má soud za prokázané, že žalovaný po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny i nadále odebíral elektřinu v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], tuto skutečnost zjistila žalobkyně při kontrole odběrného místa dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala škodu způsobenou neoprávněným odběrem ve výši 10 146 Kč a k úhradě vystavila fakturu [číslo] splatnou [datum]. Žalovaný škodu neuhradil. 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, žalovaný odebíral v odběrném místě elektřinu i poté co neměl platnou smlouvu s obchodníkem. Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr ve výši 10 146 Kč. Jelikož žalovaný nezaplatil vyúčtovanou částku ve lhůtě splatnosti faktury vznikl žalobkyni také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 10 146 Kč od [datum] do zaplacení. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná. Dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Uvedeným právním předpisem je vyhláška číslo 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč (tj. 2 × 300 Kč za 2 úkony dle §2, odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky 254/2015 Sb., a to návrh ve věci samé a výzva k plnění) a dále 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek dle položky 1, bod 1, písmeno a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb. 14. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.