7 C 66/2023 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 14 138,64 Kč, z titulu smluvní pokuty sjednané smlouvou o úvěru [číslo] kterou žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum]. V článku 6.5 smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného s plněním ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh nehradil řádně a včas, proto došlo k zesplatnění úvěru dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově č.j. [číslo jednací] ze dne 26. 7. 2022 byl žalovaný uznán povinným zaplatit žalobkyni dluh ze smlouvy o úvěru a smluvní pokutu z nové jistiny úvěru do [datum]. 2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně podáním ze dne [datum] skutková tvrzení ohledně splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele před poskytnutím úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně posouzena na základě údajů uvedených samotným žalovaným ve formuláři hodnocení klienta a dále dokladů o příjmech klienta a výpisů z databáze SOLUS a NRKI. Dále bylo zjištěno, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný a obchodník jednající s klientem doporučil úvěr ke schválení. Pravidelný příjem žadatele byl zjištěn z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Dále byly žadatelem poskytnuty informativní výpisy z bankovního úču. Žadatel dále uvedl, že nemá žádné předchozí úvěry ve stavu žalobního vymáhání, náklady na bydlení byly vyčísleny částkou 1 900 Kč (nájemné +inkaso) a dále žadatel uvedl, že žije ve společné domácnosti se dvěma dětmi. 3. Žalovaný se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 4. K jednání nařízenému ve věci dne [datum] se žalovaný nedostavil. 5. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného a provedl dokazování listinnými důkazy: předsmluvním formulářem, hodnocením klienta ze dne [datum], prohlášením klienta, výpisem registru [příjmení], výpisem registru NRKI, kopií občanského průkazu, částí bankovního výpisu, pracovní smlouvou ze dne [datum], mzdovým výměrem ze dne [datum], částí výpisu z osobního účtu na jméno žalovaného bez transakční historie, detailem pohybu na účtu ze dne [datum], historií transakcí na osobním účtu, výplatními páskami za měsíce září až listopad 2017, smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum], rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č.j. 8 C 95/2019-61 ze dne 26. 7. 2022, předžalobní výzvou ze dne [datum], poštovním podacím archem ze dne [datum]. 6. Na základě provedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit úvěr spolu s úrokem 83,86 % ročně ve 60měsíčních splátkách po 2 733 Kč. Úvěr byl zesplatněn dne [datum] pro porušení povinnosti žalovaného hradit splátky. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného. 7. Úvěruschopnost žalovaného posoudila žalobkyně na základě informací poskytnutých klientem a uvedených v kartě hodnocení klienta. Dále prověřila žalovaného v registru SOLUS a NRKI a v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně vycházela z údajů ve formuláři hodnocení klienta, dle kterých byl žadatel ženatý, bydlel ve vlastním bydlení a pečoval o dvě děti. Příjem žadatele ze mzdy činil 30 000 Kč, měsíční výdaje činily 8 810 Kč, tyto výdaje tvořila částka 3 410 Kč odpovídající životnímu minimu, výdaje na 2 děti v domácnosti ve výši 3 500 Kč a výdaje na bydlení ve výši 1 900 Kč. Další splátky předchozích závazků jsou uvedeny 0 Kč. Příjem žalovaného byl ověřen z pracovní smlouvy, mzdového výměru, výplatních pásek a výpisu bankovních transakcí z osobního účtu žadatele. Jak vyplývá z hodnocení klienta INKASO nebylo doloženo. [příjmení] zdroje ke splácení byly stanoveny ve výši 20 190 Kč. 8. Z lustrace v informačním systému zahájených soudních řízení (ISAS) soud zjistil, že v letech 2019 až 2023 bylo proti žalovanému zahájeno 16 exekučních řízení, z nichž valná část se týká vymáhání dluhů ze spotřebitelských úvěrů, přičemž některé z těchto úvěrů byly žalovaným čerpány u nebankovních poskytovatelů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru [číslo]. 9. Dle lustrace žalovaného v CEO je žalovaný rozvedený od [datum] a má dvě děti (ročník 2010 a 2007). 10. Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově č.j. [číslo jednací], SV 229/ 2017 ze dne [datum] byly nezletilé děti [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalovaného] svěřeny do péče matky a otec (žalovaný) byl zavázán přispívat za období od [datum] do [datum] na výživu nezl. [jméno] částkou 3 500 Kč měsíčně a na výživu nezl. [jméno] částkou 3 000 Kč měsíčně a počínaje dnem [datum] částkou 4 500 Kč měsíčně na nezl. [jméno] a částkou 4 000 Kč měsíčně na nezl. [jméno]. Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] ve výši 66 000 Kč ve prospěch nezl. [jméno] a ve výši 57 000 Kč ve prospěch nezl. [jméno] byl otec povinen uhradit do dvanácti měsíců od doručení tohoto rozsudku. Z opatrovnického rozsudku č.j. [číslo jednací] soud dále zjistil, že náklady na bydlení žalovaného v rodinném domě (vlastní bydlení) činily částku 8 000 Kč měsíčně přestavující platbu na hypotéku na rodinný dům, který byl ve společném jmění manželů, náklady na plyn ve výši 1 500 Kč měsíčně, elektřina ve výši 2 000 Kč měsíčně a voda ve výši 5 000 Kč ročně. Z odůvodnění rozsudku plyne také jedna z příčin rozpadu manželství rodičů nezletilých, a to závislost otce nezletilých (žalovaného) na hracích automatech. 11. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] zjistil soud, že ke dni [datum] byl rodinný dům na adrese [obec a číslo] ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Z výpisu dále soud zjistil, že nemovitá věc byla od roku 2003 zatížena zástavním právem smluvním ve prospěch [právnická osoba], k zajištění pohledávky ve výši 1 069 625 Kč. 12. Žalobkyně se domáhá zaplacení smluvní pokuty sjednané smlouvu o úvěru ve výši 0,1 % denně z částky 31 662,02 od [datum] do [datum] ve výši odpovídají limitům stanoveným §122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru 14 138,64 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 14 138,64 Kč od [datum] do zaplacení. Ke dni podání žaloby nebylo žalovaným ničeho zaplaceno, ani na základě předžalobní výzvy. 13. Závazkový vztah, vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo a zákonem číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 14. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 18. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C