11 C 209/2021-17 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, kdy se jednalo o jistinu a smluvní pokutu jako dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] 3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že [právnická osoba] a žalobkyně souhlasně potvrdili, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a byla zaplacena úplata za toto postoupení, dále soud učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně jednak vůbec neposoudila úvěruschopnost žalovaného a jednak nikdo za ni jednající nepodepsal smlouvu s žalovaným. Žalovaný na listině smlouvy o úvěru potvrdil, že převzal částku [částka]. <i>4. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 5. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně částka ve výši [částka]. Pokud žalovaný tuto částku žalobkyni, na kterou byl nárok řádně postoupen, nezaplatil sám dobrovolně, zavázal jej k tomu svým rozhodnutím soud. 6. Naopak nelze vyhovět dílčím nárokům, jež mají původ ve smlouvě, jejíž uzavření žalobkyně neprokázala (tedy smluvní pokutě, smluvní úrok), resp. odvozovat povinnosti žalovaného dle smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno (splatnost, prodlení). 7. Doba splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Předpokladem splatnosti bezdůvodného obohacení je tedy hmotněprávní úkon žalobkyně, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalovaného. Žalovaný byl k zaplacení vyzván žalobou, jež mu byla doručena v pátek [datum], čímž nastala splatnost v pondělí [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku k tomuto datu neuhradil, počínaje dnem [datum] je v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se ovšem domáhala úroku z prodlení pouze ve výši 8,25 % ročně, soud je pak jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit. 8. S ohledem na absenci existující smlouvy nemohl soud zohlednit žádné nároky žalobkyně, jež mají původ v takové smlouvě (poplatky, smluvní pokuty atp.), kdy nelze přehlížet, že dodatečné platební povinnosti spotřebitele, když se jedná o spotřebitelskou smlouvu, musejí být výslovně uvedeny v listině, na které je podpis spotřebitele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). 9. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 11. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší. 12. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 14. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.