11 C 21/2021-22 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru uzavřené pomocí prostředků komunikace na dálku ([anonymizováno]). Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] s ní žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu, přičemž po žalovaném nepožadovala zaslání ničeho pro ověření vlastnictví účtu, jelikož to již bylo žalobkyní ověřeno v minulosti na základě uzavření jiné smlouvy. Na bankovní účet žalovaného žalobkyně zaslala dne [datum] částku [částka]. Úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši [částka] měl žalovaný splatit ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný si prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc, a to uhrazením tzv. "korunového odkladu", tj. uhrazením částky ve výši [částka]. Žalovaný postupně uhradil platby v celkové výši [částka]. Jelikož však žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, naúčtovala mu žalobkyně v souladu s jejím smluvním oprávněním smluvní pokutu v celkové výši [částka], dále smluvní pokutu ve výši [částka] a účelně vynaložené náklady. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o úvěru ([příjmení] žádosti [číslo] – ID klienta [číslo]), dle níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout hotovostní bezúčelový úvěr ve výši [částka] splatný ve 24 měsíčních splátkách ve výši dle splátkového kalendáře (viz cit smlouva o úvěru. V části smlouvy o úvěru nazvané„ Uzavírání úvěrových smluv“ jsou upraveny podmínky uzavření smlouvy. Žádost o uzavření smlouvy o úvěru činí klient vůči poskytovateli úvěru prostřednictvím internetových stránek [anonymizováno], a to stisknutím příslušného tlačítka, čímž potvrdí svůj úmysl uzavřít smlouvu. Následně smlouvu podepíše zvoleným heslem a podpisovým SMS kódem, který bude zaslán klientovi na mobil uvedený ve smlouvě. Dle části smlouvy o úvěru nazvané„ Podmínky úvěru“ je klient povinen zaslat ze svého bankovního účtu ověřovací poplatek, který slouží k ověření, že bankovní účet, na který mají být zaslány peníze, je skutečně klienta, příp. klient doloží výpis ze svého bankovního účtu nebo pošle snímek obrazovky ze svého internetového bankovnictví. V případě, že je bankovní účet klienta již ověřený z dřívější doby, není klient povinen znova dokládat, že je účet jeho (viz smlouva o úvěru ze dne [datum]). Dle tvrzení žalobkyně nebylo v daném případě po žalovaném vyžadováno zaslání ničeho pro ověření vlastnictví účtu, to již bylo žalobkyní ověřeno v minulosti na základě uzavření jiné smlouvy. K tomuto tvrzení předložila žalovaným rovněž nepodepsanou smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum] (viz cit. smlouva). Dne [datum] byla částka [částka] odeslána na bankovní účet č. [bankovní účet] (viz potvrzení o provedené platbě). Žalovaný uhradil žalobkyni platby v celkové výši [částka] (viz výpis čerpání, splátek a úroků). 4. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že v projednávané věci nebylo prokázáno, zda mezi účastníky byla uzavřena tvrzená smlouva (zda proběhl kontraktační proces mezi účastníky) a co přesně bylo jejím obsahem. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, žalobkyně však neprokázala, že žalovaný smlouvu o úvěru tvrzeného znění vůbec uzavřel. Žalobkyně nikterak neprokázala, že žalovaný požádal o úvěr prostřednictvím svého uživatelského účtu na internetu, a po seznámení se s obsahem návrhu smlouvy o úvěru tento akceptoval, tedy že odsouhlasil právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila. Jelikož žalobkyně neprokázala, že žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru za jí tvrzených podmínek, neprokázala, že jí vznikl nárok na plnění, která z této smlouvy vyplývají (poplatek, smluvní pokuta, účelně vynaložené náklady). O příslušná procesní poučení se žalobkyně připravila omluvenou neúčastí na jednání soudu. 5. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poukázala žalovanému na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku [částka], na jejíž vrácení měla žalobkyně nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění. Vzhledem k tomu, že žalovaný postupnými platbami uhradil částku [částka], soud zavázal žalovaného k zaplacení částky [částka] (tj. [částka] mínus [částka]) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 6. Doba splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Předpokladem splatnosti bezdůvodného obohacení je tedy hmotněprávní úkon žalobkyně, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalovaného. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván nejpozději žalobou, jež mu byla doručena [datum]. Splatnost bezdůvodného obohacení pak nastala bez zbytečného odkladu, tj. následující den [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku k tomuto datu neuhradil, počínaje dnem [datum] je v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,25 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Soud s ohledem na shora uvedené zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení pouze ve výši 8,25 % ročně z přiznané částky [částka] a pouze za období od [datum] do zaplacení. 7. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí v řízení úspěšná co do částky [částka] ([částka] jistina + [částka] úroky z prodlení), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku [částka] ([částka] jistina + [částka] úroky z prodlení). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 31 % v poměru k neúspěchu 69 %. S ohledem na uvedené by měl žalovaný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 38 %. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. 9. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.